Dnešního dne, 21. dubna, by se PhDr. Mgr. Jiří Uhlíř dožil 89 let. Vzhledem k jeho úmrtí dne 14. února si toto výročí připomínáme nikoli oslavou, ale tichou vzpomínkou na člověka, který významně ovlivnil životy své rodiny, přátel, kolegů, studentů a známých. Nejen jeho práce a odborné poznatky zůstávají trvalou součástí paměti těch, kteří jej znali. Stejně silně v nás přetrvává i jeho osobnost, způsob jednání a hodnoty, které svým životem předával.
Hlavním životním mottem Jiřího Uhlíře byla křesťanská myšlenka: „Služba lidem a vědě. Milovat znamená chtít dobro pro toho druhého.“ Tato slova naplňoval po celý svůj život. Pane doktore, všichni, kdo jsme měli tu čest Vás poznat, na Vás budeme s úctou a vděčností vzpomínat.

Tento článek shromažďuje vzpomínky jeho přátel, kolegů a známých, doplněné o archivní výstřižky a další materiály vztahující se k jeho životu a působení. Sbírka má otevřený charakter a bude průběžně rozšiřována.
PhDr. Mgr. Jiří Uhlíř
Uznávaný emeritní středoškolský profesor Střední lesnické školy v Trutnově, řádný člen Obce spisovatelů, Klubu autorů literatury faktu v Praze a člen Střediska východočeských spisovatelů v Pardubicích, PhDr. Mgr. Jiří Uhlíř, se narodil 21. dubna 1937 v Jasenné na Jaroměřsku. Během svého života se stal výraznou osobností regionální kultury a významným historikem, bibliografem, filmografem a publicistou. Zemřel 14. 2. 2026 ve věku nedožitých 89 let. Poslední rozloučení proběhlo v kostele Nanebevstoupení Páně v Josefově v pátek 20. 2. 2026 ve 13:30 hodin.
Středoškolský profesor
Absolvoval Vysokou školu pedagogickou v Praze a následně postgraduální studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde získal doktorát. Po dokončení studií krátce působil jako učitel na základní škole v Pilníkově u Trutnova. Odtud přešel na Střední lesnickou školu v Trutnově, kde jako učitel českého jazyka strávil celkem 37 let. Zde se zasloužil nejen o přípravu více jak 3200 studentů na jejich budoucí povolání a vysokoškolská studia. Svou vášní v publikování prezentoval instituci i navenek a byl zakladatelem velmi uznávaného studentského časopisu Facír. Během let vytvořil se svými studenty též soupis 311 lidových jmen a názvů rostlin a živočichů, nářečí i slangů, a především ke katalogu pomístních jmen na katastrech obcí a polesí v Čechách.
V rámci svého občanského zaměstnání zpracoval dvoudílnou Bibliografii lesnického školství na území Československa v letech 1850–1968 (1970), na kterou navázal druhým dílem pro období let 1969–1992. Ten byl vydán Ministerstvem zemědělství ČR (1992), které věnovalo výtisky prvního dílu zahraničním účastníkům mezinárodního sympozia o výchově lesníků ve švédském Stockholmu v září a říjnu 1971.
Stal se též v letech 1971–1998 jedním z inovátorů informatické výchovy na středních školách v Čechách.
Odborný výzkumník
Publikačně činný byl od roku 1955, kdy vydal svůj první článek o ochotnické hře Divá Bára sehrané na motivy Boženy Němcové – autorky, která ho provázela celým jeho profesním životem. Během své kariéry otiskl více než 3000 prací, z toho 35 samostatných knih, a na desítkách dalších se podílel jako spoluautor. Jako jediný středoškolský profesor spolupracoval s Ústavem pro jazyk český Československé akademie věd v letech 1971-1988 na řešení vědeckovýzkumných úkolů.
Regionální historik
Nebyl pouze autorem literatury faktu; publikoval také velké množství článků, bibliografií a filmografií v různých periodikách a odborných soupisech. Mezi lety 1955 až 2026 opublikoval přes 3100 prací ve více než 155 různých titulech periodik, almanachů, sborníků a knih. Vytvářel literární medailonky a pro širší veřejnost objevoval často zcela neznámé kulturní osobnosti a rodáky regionu. V knize Humorista Jaroslav Hašek a Jaroměřsko (2012) pátral po stopách pobytu světového humoristy Jaroslava Haška na Jaroměřsku. Mezi další jeho významné publikace patří Božena Němcová ve filmu a televizi (1968), Filmografie Krkonoše (1970), Osobnosti Jaroměře (2011) a především jeho poslední, mimořádně ceněná práce Božena Němcová inspirací pro umění 1842–2020 (2021). Za svůj celoživotní přínos kultuře obdržel v roce 2015 cenu města Jaroměře.
Kronikář a hrdý rodák z Jasenné
Mezi lety 1976-2007 úspěšně působil jako kronikář obce Jasenná. V návaznosti na tuto poctivou službu naší vsi vznikla v roce 1994 výborně hodnocená kniha Jasenná, Vlastivěda obce. Uznání se mu dostalo i od tehdejšího prezidenta České republiky Václava Klause a dalších členů vlády. Jeho kronika mapující téměř 700 let historie Jasenné byla označena za vzorovou publikaci. Za jeho celoživotní činnost mu bylo 23. června 1994 uděleno tamním zastupitelstvem poprvé v historii čestné občanství.
Filmograf a bibliograf
Jako filmograf vytvořil přes 20 seriálů na pokračování. Za tyto počiny se mu v jeho životě dostalo četných tuzemských, ale i zahraničních uznání. Jeho bibliografické práce předkládají i v dnešní době čtenářům rozsáhlý pramen poznání, protože co by byl vědecky svět bez oddaného bibliografa, kterým Jiří Uhlíř bezpochyby byl.
SBÍRKA VZPOMÍNEK
VZPOMÍNKA NA PhDr. Mgr. JIŘÍHO UHLÍŘE od Jindřicha Poláka:
V noci z pátku 13. února na sobotu 14. února 2026 zemřel po krátké nemoci ve věku nedožitých 89 let spisovatel a publicista Jiří Uhlíř z Jaroměře. Emeritní středoškolský profesor Střední lesnické školy Trutnov, řádný člen Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu Praha a člen Střediska východočeských spisovatelů Pardubice se narodil 21. dubna 1937 v Jasenné na Jaroměřsku. Absolvoval Vysokou školu pedagogickou v Praze a postgraduální studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal doktorát. Po absolvování VŠP krátce vyučoval na ZŠ v Pilníkově u Trutnova, odkud přešel na Střední lesnickou školu v Trutnově, kde působil jako češtinář celkem 37 let. Mezi lety 1955 až 2026 opublikoval přes 3100 prací ve více než 155 různých titulech periodik, almanachů, sborníků a knih. Osudovou se mu stala nejslavnější česká spisovatelka Božena Němcová, které věnoval celkem čtyři knihy. V knize Humorista Jaroslav Hašek a Jaroměřsko pátral po stopách pobytu světového humoristy Jaroslava Haška na Jaroměřsku, ve sborníku Minulostí Jaroměře zveřejnil medailonky významných rodáků Jaroměřska. Další medailonky významných osobnosti byly otištěny v publikaci Osobnosti Jaroměře z roku 2011. Hlavním životním mottem Jiřího Uhlíře byla křesťanská idea: „Služba lidem a vědě. Milovat znamená chtít dobro pro toho druhého.“ Jiří, všichni kdo jsme Tě měli tu čest poznat, budeme stále vzpomínat. Datum pohřbu Jiřího Uhlíře, který se bude konat v kostele Nanebevstoupení Páně v Josefově, bude upřesněno.
Město Jaroměř sdílelo vzpomínku pana Jindřicha Poláka se slovy:
Zesnul PhDr. JIŘÍ UHLÍŘ (1937–2026)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu, že dne 14. února 2026 zesnul emeritní středoškolský profesor, spisovatel a publicista PhDr. Jiří Uhlíř.
Tento rodák z Jasenné zasvětil celý svůj život pedagogické práci a literatuře, byl také častým přispěvatelem do našeho
Zpravodaje. Jeho práce zůstane trvalou součástí kulturní paměti Jaroměře i širšího okolí.
Kdo jste ho znali, vzpomeňte s námi
Následovala vzpomínka Městského muzea v Jaroměři:
„Služba lidem a vědě.“ – VZPOMÍNKA NA PhDr. JIŘÍHO UHLÍŘE (1937–2026)
Městské muzeum v Jaroměři s úctou připomíná život a dílo PhDr. Mgr. Jiřího Uhlíře, který nás opustil 14. února 2026 ve věku nedožitých 89 let.
Pan doktor Uhlíř byl jednou z nejvýraznějších osobností regionální historiografie a bibliografie. Jeho odborný záběr a pracovitost byly mimořádné – za svůj život publikoval přes 3 100 prací v archivech, sbornících a knihách.
Z jeho profesního působení a odkazu:
• Pedagogická činnost: 37 let působil jako profesor na Střední lesnické škole v Trutnově.
• Regionální historie: Autor zásadních publikací jako Osobnosti Jaroměře či Humorista Jaroslav Hašek a Jaroměřsko.
• Odborný výzkum: Pět desetiletí se věnoval bibliografii Boženy Němcové, o níž vydal čtyři monografie.
• Ocenění: Za svůj celoživotní přínos kultuře obdržel v roce 2015 cenu města Jaroměře.
Jiří Uhlíř byl dlouholetým spolupracovníkem našeho muzea, řádným členem Obce spisovatelů a Klubu autorů literatury faktu. Jeho badatelská činnost zanechala v našem regionu hluboký faktografický základ, na který budou navazovat další generace historiků.
Městské muzeum vyjadřuje upřímnou soustrast rodině a všem pozůstalým.
Fotografie manželů Uhlířových byla pořízena 27. 3. 2025 během komponovaného večera s pamětníky na 2. světovou válku, který připravovali studenti Gymnázia Jaroslava Žáka v Jaroměři.
Vzpomínku věnovala též Česká lesnická akademie v Trutnově:
PhDr. Jiří Uhlíř odešel, jeho dílo a vzpomínky na něj zůstanou
O víkendu jsme se dozvěděli smutnou zprávu, že v noci z pátku 13. února na sobotu 14. února 2026 zemřel po krátké nemoci ve věku nedožitých 89 let náš emeritní profesor, spisovatel a kolega Střední lesnické školy Trutnov PhDr. Jiří Uhlíř.
Jiří Uhlíř učil na Střední lesnické škole v Trutnově v letech 1961—1998 český jazyk, literaturu a dějepis v denním i dálkovém studiu, a to více jak 3200 studentů a studentek.
Stal se legendární osobností, kterou si každý, kdo se s ní setkal, pamatuje. Byl náročný ke studentům, ale i k sobě, školu miloval, svůj volný čas plně zasvětil spisovatelské činnosti. Psal do poslední chvíle svého života, bylo mu vydáno přes 3150 prací.
Škole vždy přál jen to nejlepší, svým dílem ji velmi zviditelňoval.
Jiří, děkujeme za vše! Čest tvojí památce!
Sdílíme též z jejich webu vzpomínku pana Mgr. Petra Havíře z České lesnické akademie Trutnov:
Vzpomínka na PhDr. Jiřího Uhlíře, středoškolského pedagoga, lesnického historika a publicistu
Dne 21. 4. 1937 se narodil v Jasenné čp. 2 na Jaroměřsku PhDr. Jiří Uhlíř, středoškolský profesor Střední lesnické školy (SLŠ) v Trutnově (1961-1998), literární a regionální historik, historik a bibliograf čs. lesnického školství, řádný člen Obce spisovatelů (od 30. 5. 1996) a člen Klubu autorů literatury faktu (od 14. 4. 2009) v Praze. Od 19. 5. 1955 do současnosti mu bylo otištěno neuvěřitelných 3150 prací ve více jak 160 různých titulech almanachů, sborníků, z toho přes 40 samostatných knížek, knih a seriálů na pokračování.
Po maturitě (1955) na jaroměřském gymnáziu vystudoval Vysokou školu pedagogickou v Praze (1955-1959, promovaný pedagog) a absolvoval dvouleté postgraduální studium na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (1973-1975), kde na základě rigorózních zkoušek a předložených publikovaných prací získal doktorát (PhDr. 13. 6. 1983).
V letech 1961-1998 působil jako středoškolský profesor na Střední lesnické škole v Trutnově, kde vyučoval český jazyk, literaturu a dějepis v denním i dálkovém studiu více jak 3200 studentů a studentek, budoucích lesníků. Ke škole měl vždy velmi vřelý vztah a svou spisovatelskou prací ji velmi zviditelňoval.
V červnu 1961 se přiženil do Jaroměře. Jeho manželka Zdeňka byla zemědělská inženýrka. Odmítal pracovní nabídky z místa bydliště, raději po dobu 37 let denně dojížděl do lesnické školy v Trutnově. Přesto se ve volném čase věnoval svému největšímu koníčku, literární práci a publicistice.
Pro SLŠ Trutnov inicioval vydání, zredigoval a přispíval do šesti almanachů lesnického školství v Trutnově v roce 1965, 1987, 1995, 2005, 2015 a 2025 a zpracoval pro SLŠ Trutnov celkem 15 pedagogických bibliografií. Svůj zájem lesnického bibliografa soustředil i na celé československé lesnické školství. V roce 1970 vyšel první díl významné Bibliografie lesnického školství na území Československa v letech 1850-1968 (vydal Krajský pedagogický ústav v Hradci Králové v květnu 1970). Součástí objemné knihy je i stručný přehled v datech lesnického školství v Čechách, na Moravě, ve Slezsku, na Slovensku i Podkarpatské Rusi v období 1770 až 28. října 1968. V květnu 1975 vydal Výzkumný ústav odborného školství v Praze další cenný soupis, a to Prameny – bibliografie – filmografie lesnického školství v Písku 1884-1974 (A4, 186 s., 550 anotovaných záznamů).
Hojně přispíval do lesnických periodik, jako byly Zpravodaje VčSL Hradec Králové, Severočeských SL Teplice nebo Středočeských SL, Lesu zdar a Myslivost-Stráž myslivosti, Zpravodaj Sdružení absolventů a přátel lesnických škol píseckých. Nejdůležitější je však jeho spolupráce s měsíčníkem Lesnická práce od září 1965. Inicioval zde zřízení rubrik Ze života škol, Lesnická výročí 1967-1971 a 1998-2007, do nichž pravidelně přispíval. Stránky našeho nejstaršího čs. lesnického časopisu zaplňoval především medailonky lesnických osobností a lesnických spisovatelů. Jiří Uhlíř v Lesnické práci od září 1965 otiskl několik stovek článků, především medailonků a recenzí.
Nejvíce prací se však vztahuje k rodnému Jaroměřsku, kde se etabloval jako autor čtyř vlastivěd a kde publikoval 15 obsáhlých historických seriálů na pokračování. V červnu 2011 mu vyšla jeho velice kvalitní kniha Osobnosti Jaroměře (232 stran). J. Uhlíř řadu prací věnoval spisovatelce Boženě Němcové a Jaroslavu Haškovi, o jehož pobytu na Jaroměřsku v letech 1914 až 1915 byla vydána Uhlířova další knížka. Svůj životní sen si Jiří Uhlíř splnil v roce 2021, kdy si vlastním nákladem vydal monumentální bibliografii Božena Němcová inspirací pro umění (1842–2020).
Během svého života Jiří Uhlíř získal mnohá ocenění a vyznamenání, například v roce 2017 Medaili 1. stupně, nejvyšší resortní vyznamenání Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. PhDr. Jiří Uhlíř zůstane i po svém úmrtí ve středním lesnickém školství ČR nepřehlédnutelnou osobností.
Člen našeho spolku Bc. Petr Valtera sdílel tato slova:
Milí čtenáři, se zármutkem Vám přinášíme smutnou zprávu o úmrtí našeho člena doktora Jiřího Uhlíře, který zemřel 14. 2. 2026 ve věku nedožitých 89 let.
Poslední rozloučení bude mít v chrámu Nanebevstoupení Páně v Josefově v pátek 20. 2. 2026 ve 13:30 hodin. Pro účastníky smutečního rozloučení bude připravena kondolenční kniha, do níž mohou vepsat své osobní vzpomínky na pana doktora.
Když se řekne regionální historie Náchodska, Jaroměřska a Kladského pomezí, zasvěceným se vybaví jedno jméno: PhDr. Mgr. Jiří Uhlíř. Tento emeritní středoškolský profesor, bibliograf, publicista a především hrdý rodák z Jasenné byl příkladem člověka, který svůj život zasvětil uchování paměti svého kraje.
Jeho celoživotní dílo je důkazem, že takzvaná „velká historie“ se skládá z tisíců drobných příběhů, které by bez lidí jeho ražení nenávratně zmizely v propadlišti dějin.
Jiří Uhlíř se narodil 21. dubna 1937 v Jasenné. Právě rodná obec se stala ústředním bodem jeho celoživotního bádání, ačkoli jeho akademická dráha vedla přes gymnázium v Jaroměři až na Univerzitu Karlovu v Praze. Zde vystudoval obor čeština–dějepis, což předurčilo jeho budoucí dráhu. Kombinace historické pečlivosti a lásky k českému jazyku se stala jeho nejsilnější zbraní.
Významnou kapitolu jeho života tvořila pedagogická činnost. Téměř čtyři desetiletí (1961–1998) působil na Střední lesnické škole v Trutnově. Zde nevychovával pouze odborníky na lesnictví, ale především kulturní lidi s přehledem o humanitních oborech. I během své učitelské praxe však zůstal věrný psaní.
Jeho bibliografie je ohromující. Čítá přes tři tisíce položek, od novinových článků přes odborné studie až po samostatné knižní publikace.
Pro obec Jasenná byl doktor Uhlíř postavou zcela klíčovou. Více než třicet let (1976–2007) pečlivě vedl obecní kroniku. Jeho magnum opus v tomto směru představuje publikace Jasenná, okres Náchod: Vlastivěda obce, která je vzorem precizní regionální monografie. Není divu, že se v roce 1994 stal prvním čestným občanem obce v její historii.
Jeho záběr však hranice jedné obce dalece přesahoval. Detailně zmapoval stopy Jaroslava Haška v severovýchodních Čechách, věnoval se odkazům Boženy Němcové či bratří Čapků. Jeho práce nebyla jen suchým výčtem dat. Dokázal historická fakta propojovat do souvislostí a nacházet v nich příběhy. Jeho badatelská činnost v oblasti bibliografie, zejména lesnického školství a regionální literatury, byla pověstná svou „mravenčí“ důkladností.
Doktor Uhlíř naučil svůj kraj vážit si vlastní minulosti. Díky němu víme, kým jsme byli, abychom lépe rozuměli tomu, kým jsme. A to je dědictví, které přetrvá generace.
Vzpomínka kurátorky náchodského muzea Mgr. Blanky Nešetřilové:
Rozlučme se touto krátkou vzpomínkou s PhDr. Jiřím Uhlířem, obdivuhodně činorodým člověkem, který svůj život zasvětil lásce k rodné obci, regionu a kultuře.
Redakce Jaroměřského zpravodaje:
Pro nás všechny, kteří jsme během let prošli redakcí, byl výraznou osobností, na kterou nelze jen tak zapomenout. Budeme na něj vzpomínat s úsměvem – na každou jeho zprávu, osobní setkání i drobná nedorozumění.
Má osobní vzpomínka:
Jméno doktora Jiřího Uhlíře mě provází celý život. Poprvé jsem se s ním setkala jako dítě, když jsem opouštěla malotřídku v Jasenné. Na rozloučenou s jednou etapou života se mi tehdy dostala jeho kronika věnovaná naší obci. Domnívala jsem se, že takto pečlivě vedenou historii má každá obec.
Podruhé jsem se s jeho prací setkala na gymnáziu, v době, kdy dokončoval svou knihu o Boženě Němcové a její inspiraci v umění. Při svém studiu pomocných věd historických jsem si naplno uvědomila, jaký přesah jeho práce měla a jak výrazně ovlivnila poznání našeho regionu.
Osobně jsme se poprvé setkali před třemi lety. Potěšilo mě, s jakou laskavostí mě přijal a s jakou ochotou se podělil o své zkušenosti. Skromně o sobě říkával, že je především bibliograf. Jeho práce vynikají metodickou přesností a schopností zasadit jednotlivé události do širších souvislostí. Dovolím si tvrdit, že jeho činnost i šíře odborného zájmu nebyly nijak malé a že představují spolehlivý základ vědeckého výzkumu.
Jeho odkaz nespočívá jen v tisících publikovaných prací, ale i v tom, že nám ukázal, jak důležité je uchovávat paměť místa pro ty, kteří přijdou po nás. Dnes se tu loučíme s člověkem, který svou láskou a pílí k rodnému kraji zůstane v každém z nás, v každém hrdém rodákovi.
Díky němu víme, kým jsme byli, abychom lépe rozuměli tomu, kým jsme. A to je dědictví, které přetrvá generace.
(Bc. Petr Valtera)




























Napsat komentář