Jedno staré čínské úsloví říká, že úspěch dne se rodí v jeho ránu a úspěch roku v jeho jaru.
Naše jaro začalo trochu nezvykle. Ještě v euforii z Vánoční tančírny jsme se rozhodli, že oslavu jara pojmeme ve stylu slov Robbieho Williama: Let’s party! Samotné přípravy začaly už v ten samý den, kdy se v Kulturním domě zhasla světla.
Hodnoty Jarní tančírny se nesly v radosti z pohybu, tance a hudby. V 17 hodin se otevřel sál všem, kteří si přišli zatančit, ať už začátečníkům nebo zkušeným tanečníkům, kterých rozhodně nebylo málo. Tématem večera byla Lidová tancovačka, čemuž odpovídal i lidově jarně vyzdobený sál a společenský oděv všech přítomných.
Hned po zaznění slavnostních fanfár se sál zaplnil prvními tanečníky, kteří večerem protančili od tradičních českých polek a valčíků až po jive, tango či blues. Moderování jednotlivých tanečních bloků převzala Tereza Jirušková, která citlivě propojovala jednotlivé tance s jejich hudebním doprovodem a historií. Každý blok měl tak lehce vzdělávací a zábavný nádech, ať už v podobě hradeckého dupáku, country line dance nebo oblíbené mazurky. Během večera zaznělo i několik myšlenek. Nikdy není pozdě říct promiň. Člověk dokáže tvořit světy, které nikdy neexistovaly, a sdílet je s ostatními. A také že věk je jen číslo a právě dnes jsme tou nejmladší verzí sami sebe.
Pro návštěvníky bylo v průběhu tančírny připraveno několik dalších překvapení. Hned na úvod si každý mohl vychutnat jarní welcome drink s pravými fialkami. Patnáct květinami ozdobených stolů nabídlo něco sladkého, něco slaného i něco zdravého, aby si každý našel to své. Na baru nechyběl Haškův oblíbený nápoj ani síly dodávající utopenec. Jedním z vrcholů večera bylo bezpochyby předtančení. Dívky z Nového Města nad Metují předvedly energickou choreografii ve stylu street dance a sklidily zasloužený potlesk.
Tak jako se kdysi chasa loučila u muziky, i naše Tančírna vyvrcholila společným zpěvem. Zdmi historické budovy se tak možná opět rozezněly písně Na rozloučení, Mý potěšení a Na Pankráci, jako by se v nich na chvíli probudila stará taneční tradice. Přátelský duch se nesl celým večerem a nešlo o dokonalost kroků, ale o sdílenou radost a smích. Bylo to krásné, bylo to krátké.
My jsme si tak připomněli, proč má smysl vstát a jít tančit. Všem děkujeme!
Napsat komentář