Rádi bychom Tě pozvali na klidnou procházku zimní krajinou v obci Jasenná v Hradeckém kraji. Čekají nás zasněžené cesty, tiché výhledy a chvíle, kdy se člověk může na okamžik zastavit a nadechnout čerstvého zimního vzduchu.
Zastavení 1: Příjez do obce
Do Jasenné lze dorazit autobusem, na kole nebo autem. Do obce nevede žádná oficiální cyklistická trasa. Obcí projíždějí dvě pravidelné autobusové linky (aktuální informace na v odkazu zde): Dobruška–Opočno–České Meziříčí–Králova Lhota–Jasenná–Jaroměř a Jaroměř–Josefov–Jasenná–Šestajovice–Městec. Parkovat lze na vyhrazených místech mimo travnaté plochy, například u Obecního úřadu (čp. 68), kostela sv. Jiří nebo hostince Na křižovatce.
Zastavení 2: Smírčí kříž u kostela
Pískovcový kříž, tzv. baba se nachází na jižní straně hřbitovní zdi u kostela.


Zastavení 3: Fara (čp. 1)
Současná klasicistní budova fary s valbovou střechou stojí na místě starší stavby z konce 16. století. Její dnešní podoba vznikla postupně, zejména v 19. století, kdy se farou intenzivně budovalo. Původní budova fary, poprvé doložená k roku 1588, však do dnešních dnů nepřežila. Urbář z roku 1655 zaznamenává, že tehdejší fara vyhořela.
Roku 1845 byla při faře vystavěna nová hospodářská stavení, která doplnila starší objekty. K areálu tak patřila stodola, sýpka a kolna pocházející z počátku i konce 19. století, což dokládá dlouhodobý význam farního hospodářství pro chod celé obce.



Zastavení 4: Kostel sv. Jiří
Nejvýznamnější historickou stavbou v obci je kostel svatého Jiří, který stojí v jejím centru. Nejstarší písemná zmínka o tomto chrámu v Jasenné pochází z roku 1352. Roku 1508 byl odlit zvon zasvěcený sv. Jiřímu – jde o nejstarší dochovanou památku obce a dodnes je umístěn ve věži kostela. V interiéru se nachází hodnotná pozdně gotická kamenná křtitelnice s polygonálním tvarem, datovaná do roku 1521.
V letech 1892–1893 byla kostelní věž navýšena na 43 metrů a roku 1893 k chrámu přibyla pseudobarokní kaple s Božím hrobem, vybudovaná v rámci rozsáhlejší obnovy kostela. Během let 1916 a 1918 byly z věže zabaveny čtyři zvony pro potřeby válečného průmyslu. Díky úsilí P. Antonína Sýkory byly 1. května 1970 vysvěceny tři nové zvony dovezené z NDR a následně zavěšeny do věže kostela sv. Jiří.


Zastavení 5: Zaniklá umrlčí komora
Zaniklá stavba se připomíná v roce 1879. Stavba stála volně z hygienických důvodů a nebyla napojena na budovy kostela sv. Jiří, z poloviny uvnitř hřbitova a z druhé poloviny za hřbitovní zdí na obecním pozemku. Při rušení staré márnice byly pod její klenbou, která byla 1,5 m vysoká, nalezeny lidské ostatky, které měly být opět pochávány na severovýchodní straně kostela. Tyto lidské kosti pocházely z místního hřbitova a byly sesbírany jasenskými hrobníky při výkopových pracech v průběhu let a uloženy do zdejší márnice.

Zastavení 6: Základní škola
V současnosti se v Jasenné nachází dvě zajímavé školní budovy. Stará škola (čp. 136) je přízemní budova s valbovou střechou postavená z opuky v letech 1799-1800 a zděná jednopatrová budova, nyní trojtřídní Základní škola pro 1.-5. ročník (čp. 215), postavená obcí mezi lety 1888-1889. První písemná historická zmínka o původní farní škole v Jasenné pochází z urbáře panství Smiřice z roku 1588.


Zastavení 7: Pomník obětem 1. sv. války
Výstavba pomníku byla iniciována sborem místních hasičů v září 1920 při zasedání schůze, kdy byla též věnována vzpomínka padlým přátelům. Na pomník přispěli místní organizace 3515,64 Korun. Piedestal pomníku vyhotovil kamenický mistr Josef Schreiber z Jaroměře a stál 12.000 Korun. Postavu legionáře se sedícím lvem pak vytvořil akademický profesor a sochař Karel Pokorný. Obraz byl doplněn po stranách o dva věnce z lipových ratolestí, zepředu nese nápis se jmény padlých vojínů (přepis viz příloha) a vzadu je napsáno: Postaveno v roce 1922 na náklady vděčných rodáků.
Zastavení 8: Libosad před školou a pomník
Roku 1911 bylo dle zápisu zastupitelstva obce z 9. dubna rozhodnuto o úpravě pozemku před školou, ze kterého později vznikl dnešní park. Dle zápisu z 26. května 1914 se v té době před školou nacházel též rybníček. Pomník s plaketou ministerskému předsedovi Antonínu Švehlovi (plaketa bohužel chybí).

Zastavení 9: Krucifix u školy
Krucifix z roku 1865-1866.


Zastavení 10: Kulturní dům
Jako „vejsadní“ pánská hospoda s masným krámem se připomíná v urbáři smiřického panství z roku 1588. V roce 1910 bylopřistavěno jeviště a sál, které sloužily pro kulturní akce a představení. V roce 1914 se místní hostinec, stejně jako jiné budovy v Jasenné (např. Stará škola), stal útočištěm pro polské uprchlíky. Po válce zažil hostinec další rozkvět. V roce 1922 byla dokončena obnova jeviště za náklad 3 414 korun. Dne 18. července 1940 byl Sokol rozpuštěn a jeho majetek zabaven protektorátní vládou. S ním i hostinec, který byl jeden čas uzavřen. Po válce byla živnost obnovena, ale na pouhých pět let, kdy byl v roce 1950 hostinec zrušen spolu s dalšími živnostmi v obci.

Zastavení 11: Bývalá kasárna
Tam, kde dnes stojí maloobchod Hruška, stávala ještě v nedávné minulosti tzv. bývalá kasárna. Kasárna byla zdemolována spolu s domkem (bývalou spořitelnou) čp. 67 a bývalou kovárnou (spolkovým domem zahrádkářů mezi lety 1974-1980) čp. 157.


Zastavení 12: Jasenský potok a zvonička
Povodí Jasenského potoka, jež je vějířovitého rázu, sbírá vodu jednak z četných pramenišť a haltýřů a též povrchovou vodu. Jeden z nejvýznamnějších pramenů vyvěrá ve středu obce a jako jeden z četných přítoků se vlévá do Jasenského potoka. K tomuto prameništi se váže také jedna z verzí pověstí o vzniku a pojmenování obce a potoka Jasenná. Podle této pověsti pramen napájel lázně na dvoře jednoho z jasenských pánů v době, kdy byla ves rozdělena mezi tři držitele. Tento pán byl velkým obdivovatelem sv. Jiří a na své tvrzi nechal vedle pramene postavit kapli zasvěcenou tomuto světci. Podle lidové paměti se traduje, že vladyka získal přízvisko Jasenský díky množství jasanů, které obklopovaly prameniště tvořící rybníček na místě bývalého Fišerova statku (staré čp. 69).
Původně dřevěná zvonička z roku 1925, patřící Církvi československé husitské, byla v roce 1961 nahrazena kovovou konstrukcí.


Zastavení 13: Stará hasičská zbrojnice a sušárna na hadice
Unikátní historická hasičská sušárna na hadice je v našem kraji vznikla v letech 1952 až 1953. Místní hasiči a další dobrovolníci na její výstavbě odpracovali úctyhodných 200 brigádnických hodin. Poslední opravy proběhly v roce 2016. Stavba dosahuje výšky přibližně 12 metrů a dodnes je krásnou připomínkou tehdejšího nadšení a obětavosti.

Zastavení 14: Restaurace Na křižovatce
Obchod, který dnes tvoří součást hostince, byl postaven Josefem Dítětem v roce 1880. Později k němu přibyl také sál s jevištěm. V roce 1911 se majitelem obchodu uvádí Josef Fabián, jenž v letech 1914–1925 rozšířil budovu o dnešní sociální zázemí.
Hostinec během let prošel řadou stavebních úprav a nejednou se stalo svědkem významných dějinných událostí, například osvobození republiky v roce 1945. Kromě společenských akcí, schůzí zastupitelstva a sboru dobrovolných hasičů se v sále hrávalo i ochotnické divadlo. Například v roce 1931 je zde doložena hra Dobráček švec. V pozdější době sloužil sál také jako skladiště obilí tehdejšímu JZD.


Zastavení 15: Smírčí kříž
Smírčí (cyrilometodějský) kříž po ramena zapadlý v zemi.

Zastavení 16: Socha Jana Nepomuckého
Na dolním konci obce před čp. 37 se nachází socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1833.

Zastavení 17: Vyhlídka pod Balcarovým kopcem
V roce 1914 navštívil Jasennou otec dobrého vojáka Švejka na pozvání svého přítele Václava Hrnčíře, na jehož statku byl spisovatel ubytován. Jaroslav Hašek z Hrnčířova statku často vyrážel na toulky krajem. Je možné, že vystoupal i na jasenský Petřín, kterému se dnes neřekne jinak než Balcarák (295 m. n. m.). V době jeho pobytu se právě na Balcarově kopci konalatradiční procesí na památku upálení mistra Jana Husa. Podobná procesí se na některých místech v zemi konala od roku 1416 téměř nepřetržitě do roku 1621.
Díky své strategické poloze se stal kopec po roce 1866 součástí plánovaných obranných redut, které měly chránit pevnostní město Josefov. Kopec s kótou 249,98 m.n.m. vzdálenou cca 3,7 km od pevnosti Pless – Josefov chtěl vojenský úřad opevnit již od první poloviny 19. století, k realizaci předsunutého fortu ale z finančních důvodů nikdy nedošlo.
V letech 1740 až 1778 probíhaly v severovýchodních Čechách v rámci pruských válek nezčetné bitvy mezi znepřátelenými stranami. Na straně jedné stála Velká Británie spolu s Pruskem a Portugalskem. Na opačné straně stála Francie spolu s Rakouskem, Ruskem, Švédskem, Svatou říší římskou, Saskem a Španělskem. Po těchto bojích a po ztrátě kladského pomezí, byly na hranicích s Pruskem zbudována pevnost v Hradci Králové (1766-1787). Přetvořena byla též sousední osada Ples, na jejímž místě byla vybudována tzv. na zelené louce pevnost, která po smrti císaře Josefa II. dostala jméno Josefov (1780-1787). Pruská a rakouská vojska se okolím naší vsi valila jak za první (1740-1742), tak i za druhé pruské války (1744-1745).3 Na počátku druhé pruské války měla být mezi Jasennou a Plesem pod vrškem Balcarák postavena obranná reduta. K tomu však bohužel nedošlo. Takových hradeb mělo v okolí Jaroměřska vyrůst celkově 31.



Zastevení 18: Hrnčířův statek (čp. 28)
Hrnčířův statek se stal místem pobytu Jaroslava Haška, odkud vyrážel na své toulky Jaroměřskem, aby o nich později mohl psát. Bydlel zde ve studentském pokojíku u svého přítele Václava Hrnčíře, se kterým se seznámil ještě v Praze, v době Václavových studijních let. Víme, že v Jasenné Jaroslav Hašek pobýval někdy v létě roku 1914. Přespával v rolnické usedlosti a zdržel se zde přibližně měsíc. Pomáhal při žních u Samků a Hrnčířů. Pravděpodobně zde také literárně tvořil, houbařil a navštěvoval hostince u Vlášků a u Samků. Rád se toulal po okolí a vyváděl pobuřující taškařice, jak dokládají jeho nesčetné povídky.

Zastavení 19: Parčík U Kříže
Parčík, který v Jasenné vznikl v roce 2025, zve k příjemnému zastavení. Najdete zde veřejné ohniště, kde si lze rozdělat oheň a opéct něco dobrého na posilněnou. Můžete se tu také jen zahřát a strávit chvíli v blízkosti dřevěných soch, jejichž vznik se váže k místní historii. Socha panny Kateřiny je dílem místního řezbáře Miroslava Kříže, který žije nedaleko a inspiroval se příběhem z Jasenné starým více než 600 let.

Zastavení 20: Novorozenecký sad
Novorozenecký sad vznikl v roce 2025 z iniciativy místních spolků – zejména SDH Jasenná, Mysliveckého spolku, Spolku nezávislých umělců – a dalších obyvatel naší obce. Na Zelenou sobotu jsme vysadili 30 ovocných stromků. Rodiče nejen jasenských novorozenců si je symbolicky osvojili a od té doby se o ně pečlivě starají. Součástí sádku je i hmyzí hotýlek a krásný výhled na střed obce a kostelík sv. Jiří.


Zastavení 21: Hráz Kobosáku
Hráz rybníku Kobosák byla zpevněna pískovcovými kvádry z pevnosti Josefov. Kameny byly do Jasenné přivezeny po roce 1939. K nově opravené hrázi rybníka se váže též smutný příběh. Když se tudy 28. října roku 1946 v pozdních hodinách vracel Josef Pozdílek (čp. 142) v podnapilém stavu domů, sklouzl do vody a utonul.


Zastavení 22: Za humny u kadeřavé vrbky
Jedním z nenápadných, avšak půvabných míst, kde vyvěrá jasenský potok, je i malá soukromá zahrádka ukrytá za roubeným stavením (čp. 95). Pramen zde tiše prosakuje mezi travinami a dodává tomuto zákoutí zvláštní klid a svěžest, které dotvářejí atmosféru tradičního venkovského prostředí.




Zastavení 23: Selské stavení (čp. 163)
Stavení se zděnou, půlkruhově klenutou brankou je považováno za jeden z nejcennějších architektonických prvků obce. Patří k posledním dochovaným pozůstatkům původní vesnické zástavby a připomíná její historický ráz. Podobný typ vjezdu se ve vsi vyskytoval i u dalších tradičních stavení. Jeden z nich zanikl po silné vichřici, kdy jej poškodil padající strom (dnes řezbářství Miroslava Kříže).




Zastavení 24: Samkův hostinec
Jaroslav Hašek svůj pobyt v Jasenné přímo dokládá ve své povídce „Nebezpečný pracovník“, kde vzpomíná na tamní obyvatele. Tuto povídku napsal v pražské kavárně Union, která je považována za jedno z pravděpodobných míst jeho setkání s přítelem Václavem Hrnčířem, na jehož pozvání do Jasenné odcestoval. Na Haškův letní byt ve studenstkém pokojíku svého přítele v 70. letech vzpomínali též přímí jasenští pamětníci Jan Vlášek (hostinský z dolního konce a rolník) a Josef Šrámek, Hrnčířův synovec. V povídce zachycuje také práci na Samkově statku. Tamní dnes již zaniklý hostinec se zdá být jednou z Haškových štací ve vsi.


Zastavení 25: Opuková zídka
Opuková zídka působí jako tichý dotek dávných časů. Její nepravidelné kameny, ohlazené větrem a deštěm, připomínají generace, které tudy procházely. Nenápadně vypráví příběh o tradičním stavitelství i trpělivé lidské práci.

Zastavení 26: Socha Panny Marie
Sousoší Nanebevzetí Panny Marie s andílky a 2 světci stojí před před čp. 96.

Zastavení 27: Roubená chalupa, bývalá Svatoňova kovárna a bývalý hostinec
Poprvé se o Svatoňově kovárně lze dočíst v matričním záznamu z roku 1901. Josef Svatoň, zmiňovaný v zápise jako „kovář v Jasené čís. 89“, se narodil 11. ledna 1873 (pokřtěn byl 12. ledna) v nedalekém Českém Meziříčí do nemanželského lože Anny, dceři nekatolických rodičů Josefa Touče, domkáře v Českém Meziříčí čp. 86, a jeho manželky Kateřiny, rozené Rejchrtové z Královy Lhoty. Podruhé se Svatoňova kovárna zmiňuje v jasenské kronice jako živnost v roce 1927 spolu s dalšími dvěma kovárnami, jmenovitě Josefa Němečka a Josefa Volfa. V roce 1950 je již jako majitel kovárny uvádí Josef Matyk, jenž se stal místním kovářem někdy před rokem 1939. Kovárna fungovala za Josefa Matyka i v době druhé světové války. Kronika zároveň zachycuje i zánik tradičních jasenských kovárenských provozů: „Zanikla stará kovárna v čp. 155. V kovárně, kde od roků 1850 bušíval perlík starého dědy Němečka a potom jeho nástupců, kde posledním kovářem byl Karel Němeček. Ustanovením JZD v Jasenné zanikly kovárny Josefa Volfa čp. 140, kovárna Josefa Matyka, kde dříve byla Svatoňova kovárna čp. 89. Němečkova kovárna odolávala nejdéle…“.



Zastavení 28: Hráz Lakomce, bývalý Karlův hostinec a Volfova kovárna
Hráz rybníku Lakomec je zpevněna pískovcovými kvádry pocházejícími z pevnosti Josefov. Do Jasenné byly přivezeny po roce 1939.
Bývalá Volfova kovárna strategicky přiléhala k někdejšímu Karlovu hostinci, který patřil k významným kulturním místům obce. V roce 1941 zde vzniklo moderní divadelní jeviště a místní ochotnické spolky na něm odehrály nesčetné množství představení.



Zastavení 29: Vyklídka na Krkonoše
Cesta ke kostelu patří k nejklidnějším místním trasám. Za jasného počasí se odtud otevírá působivý výhled na panorama Krkonoš. Podél cesty rostou ovocné keře a mladé stromky, které návštěvníkům poskytují přirozené závětří a dotvářejí klidnou atmosféru okolní krajiny.


Odkazy na zdroje v textu.
Foto: Ladislav Auer, 2026; Mgr. Michal Souček; Tereza Jirušková; Petr Valtera; Kristýna Luger.















Napsat komentář