Milí čtenáři,
právě dnes si připomínáme výročí jedné z významných bitev první světové války. Jedná se o bitvu u Zborova, která se odehrála 2.7. 1917. Proč by nás tato událost měla zajímat?
Právě o výsledek této bitvy, která dopadla výhrou, se zasadili Československé legie.
Legionáři měli posléze i vliv na vzniku našeho samostatného Československého státu (dříve jsme zmiňovali zde: https://jasennaartists.com/2025/10/28/107-vyroci-vzniku-samostatne-ceskoslovenske-republiky/).
Bitva u Zborova z 2. července 1917 představuje přelomový okamžik moderních československých vojenských dějin. Poprvé zde Československá samostatná střelecká brigáda vystoupila jako ucelený bitevní svazek, jehož fenomenální úspěch položil reálné základy pro budoucí uznání samostatné Československé republiky
Boj v haličských zákopech: Taktika a bratrovražedný střet
Na přelomu jara a léta 1917 se tehdejší carské Rusko zmítalo v porevolučním rozkladu. Vojenská morálka upadala a ruská prozatímní vláda ministra Kerenského se pokusila zvrátit situaci letní ofenzivou. Zborovský úsek na dnešní Ukrajině byl svěřen československým dobrovolníkům, kteří měli svým příkladem strhnout demoralizovanou ruskou pěchotu.
.Útok započal 2. července 1917 v 9:07 ráno. Proti československé brigádě, čítající odhadem 3 500 až 9 000 mužů, stála přesila dobře opevněných rakousko-uherských vojsk s přibližně 6 200 obránci. Bitva nesla tragický bratrovražedný rozměr, neboť obranu tvořily i pluky doplňované z českých zemí – jmenovitě 35. plzeňský a 75. jindřichohradecký pěší pluk. Legionáři, kteří na nepřítele vyrazili, přitom zpočátku netušili, že proti nim stojí i jejich krajané.
Ačkoliv legionářům chybělo těžké dělostřelectvo a dostatek kulometů, dokázali využít unikátní taktiku. Plán vypracovaný mladými českými důstojníky, jako byli Stanislav Čeček a Otakar Husák, spočíval v rychlém a překvapivém postupu v malých úderných skupinkách. Během několika hodin rozvrátili hned několik linií nepřátelských zákopů, dobyli strategický vrch Mogila (kóta 392) a zajali přes 3 200 vojáků Centrálních mocností, přičemž ukořistili i dvacítku děl. Daň za taktické vítězství však byla vysoká: přímo v boji padlo 167 až 173 legionářů a stovky dalších utrpěly zranění.
Vojenský úspěch u Zborova byl z hlediska dalšího vývoje na ruské frontě brzy zmařen, neboť se ruská carská armáda rozpadla a následoval takzvaný Tarnopolský ústup. Z politického a diplomatického hlediska však šlo o absolutní triumf.
Nasazení u Zborova znamenalo pro československé dobrovolníky „křest ohněm“, který dokázal, že představují vysoce motivovanou a bojeschopnou sílu. Pro Tomáše Garrigua Masaryka se Zborov stal klíčovým politickým argumentem. Carská ruská vláda následně zrušila omezení pro formování legií, což vedlo k jejich masovému růstu. Navíc vojenské úspěchy legií přispěly k tomu, že západní spojenci (především Francie a USA) uznali Československou národní radu jako skutečnou exilovou vládu, čímž se otevřela přímá cesta k vyhlášení samostatného Československa v říjnu 1918.
Odkaz legionářů, ČsOL a projekt Legiovlaku
Udržováním paměti a odkazu vojáků, kteří vybojovali naši samostatnost, se zabývá Československá obec legionářská (ČsOL). Z iniciativy představitelů této organizace začala koncem 90. let vznikat rozsáhlá elektronická databáze legionářů, která dnes ve spolupráci s Vojenským ústředním archivem čítá přes 128 tisíc záznamů.
ČsOL je nezastupitelná nejen v badatelské a historické činnosti, ale jak vyplývá z jejich programových cílů věnuje se i přímé péči o válečné veterány, budování památníků odboje a sociálně-zdravotní pomoci.
Jedním z projektů Československé obce legionářské je také projekt Legiovlak. Jedná se o unikátní putovní muzeum, které křižuje české i slovenské železnice od května 2015, je tvořeno čtrnácti pečlivě zrekonstruovanými historickými vagóny a k vidění bylo i loni ve Smiřicích.
Návštěvníci si v něm mohou prohlédnout specializované vozy nezbytné pro autonomní přežití na kolejích, jako je takzvaná „těpluška“ (ubytovací vůz), plně vyzbrojený obrněný vagon, polní lazaret, krejčovská či kovářská dílna, ale také štábní vůz nebo vagon polní pošty. Více se o tomto projektu dozvíte na našem Youtube kanálu zde:https://youtu.be/hSte4lAFTzE?si=kDI0dE_7oCa3dV_l .
Právě v listopadu jsme měli možnost natočit rozhovor s jedním z průvodců Legiovlaku panem Richardem Kučerou. Komentovanou prohlídku zajistil pan Tomáš Sabolčák. Oběma děkujeme za autentický zážitek a možnost detailně poznat život našich legionářů.
Prostřednictvím bezplatně přístupných expozic s originálními artefakty a díky odbornému výkladu průvodců v dobových uniformách Legiovlak zprostředkovává autentický vhled do strastiplné každodennosti, komplexní logistiky i bojového nasazení legionářů během jejich sibiřské anabáze v letech 1918–1920.
Pro milovníky historie máme dobrou zprávu. I v letošním roce bude možné nahlédnout do tohoto legendárního legiovlaku, konkrétně 12. – 15. 7. 2026 bude k vidění v Novém Městě nad Metují. Do Jaroměře zavítá zhruba o měsíc později, ve dnech 18. – 23. 8. 2026.
Mapa míst, kam letos legiovlak zavítá
Již náš první prezident, Tomáš Garrigue Masaryk upozorňoval na to, že nebýt existence a bojového nasazení těchto jednotek, nezávislá republika by se s největší pravděpodobností nikdy nestala skutečností.
Dalším podstatným důvodem je myšlenkové a mravní bohatství, které tito vojáci představovali. Do ozbrojeného konfliktu nevstupovali pouze jako vojáci, ale jako nositelé hlubokých ideálů spojených s touhou po národní nezávislosti, svobodě a prosazení demokracie. Jejich odhodlání vycházelo z pevných humanistických postojů, z věrnosti k poznané pravdě a z touhy po spravedlnosti, čímž vědomě navazovali na pokrokové tradice z našich starších dějin.
Péče o tuto historickou kapitolu má velký význam i pro dnešní generace. Připomínání jejich osudů pomáhá v současné společnosti posilovat zdravé vlastenectví a upozorňuje na to, komu vlastně vděčíme za naši dnešní svobodu.
Stejně jako v říjnu minulého roku, bychom rádi vyzvali Vás, naše čtenáře, pokud máte doma nějaké materiály k tomuto tématu, neváhejte se nám ozvat na naši adresu: snu.jasenna@gmail.com. Budeme rádi, když odkaz našich předků nezůstane zapomenut.
Děkujeme.
Použité zdroje:
https://www.csol.cz/projekty/legiovlak/o-legiovlaku/
Zborovský křest ohněm. Nenápadná bitva přispěla ke vzniku armády i státu — ČT24
Bitva u Zborova – bratrovražedný boj na ruské frontě | Témata – Český rozhlas
Napsat komentář