Spolek nezávislých umělců Jasenná

Amatérké divadlo v České republice

Přes dvě století se v českých zemích udržuje mimořádně živá a pestrá tradice amatérského divadla. Fenomén, který významně přispěl k podpoře českého jazyka, vzdělanosti i samotnému národnímu obrození. Divadelní spolky byly po generace místem komunitního života, kde se přirozeně potkávaly různé věkové skupiny, předávaly si zkušenosti a posilovala se občanská angažovanost.

Dnes je v České republice registrováno přibližně 3 500 souborů, od malých vesnických ochotnických scén až po ambiciózní městské ansámbly. Kromě klasických divadelních spolků fungují stovky dramatických kroužků, dětských skupin a studentských souborů, které dokazují, že amatérské divadlo je stále silnou součástí kulturního života.

Vrcholnou přehlídkou této tvorby je Jiráskův Hronov, nejstarší kontinuálně konaný festival amatérského divadla na světě. V roce 2025 vstoupí do svého 95. ročníku a tradičně přiláká kolem 40 tisíc návštěvníků. Hronov není jen přehlídkou nejlepších inscenací, ale také místem intenzivního vzdělávání, setkávání a sdílení mezi tvůrci všech generací.

Význam českého amatérského divadla přesahuje hranice země. Jeho dlouhodobá vitalita, společenský dopad i mimořádná míra zapojení veřejnosti vedly k tomu, že tato tradice byla zapsána na seznam UNESCO jako nehmotné kulturní dědictví. Tento krok potvrzuje, že hraní divadla v českém prostředí není jen volnočasová aktivita, ale kulturní fenomén s hlubokými kořeny a trvalým významem pro společnost.

Ochotnická činnost v Jasenné

Na dlouhou a bohatou tradici českého amatérského divadla plynule navazuje i vývoj jednotlivých jasenských spolků, které se v průběhu let staly přirozenou součástí kulturního života v obci. Už roku 1871 se objevují první zmínky o ochotnické činnosti místní besedy, kterou založili studenti. O sedm let později, v roce 1878, zakládají ochotnický odbor, který se brzy stává výrazným centrem mladé divadelní energie, dobrovolní hasiči.

Rok 1896 přináší vznik divadelního souboru Sokola, jenž se rychle etabloval jako důležitý nositel kulturních aktivit. Ve 20. a 30. letech se k němu přidává také Orel, čímž se amatérské divadlo stává skutečně širokým a pluralitním hnutím.

V roce 1934 se místní ochotníci z řad hasičů stávají členy ústřední Matice divadelního ochotnictva v Praze, což potvrzuje jejich rostoucí význam i kvalitu tvorby.

Bouřlivé období přelomu 30. a 40. let přináší postupné sjednocování sil: roku 1939 dochází ke spojení divadelních odborů SDH a Sokola, o rok později se připojuje i Orel. Ke sloučení došlo proto, aby bylo možné uvádět širší repertoár her a zároveň zajistit prostředky na vybudování nového jeviště. Po válce v roce 1945 Sokol obnovuje vlastní divadelní soubor a snaží se navázat na předválečnou tradici.

V roce 1951 vzniká nový soubor při Osvětové besedě, který se stává hlavním nositelem ochotnické činnosti v obci. Přestože během 50. let dochází k postupnému útlumu a nakonec i zániku této aktivity, stopa, kterou zdejší ochotníci zanechali, zůstává výrazná. Jejich práce byla součástí širšího příběhu českého amatérského divadla, příběhu, který trvá více než dvě století a dodnes formuje kulturní identitu celého národa.

Zřízení moderního jeviště v Karlově hostinci

Poštmistr Bohumil Kubový se stal jednou z klíčových osobností celého projektu. Právě on inicioval vznik družstva při Národní souručenosti, které mělo zajistit finanční i organizační zázemí pro stavbu nového jeviště v Karlově hostinci. Mezi občany byly rozděleny dílčí podíly v hodnotě 100 a 50 korun, což umožnilo rychle shromáždit částku okolo 20 000 korun. Na tehdejší poměry mimořádně významnou sumu, která svědčí o silné podpoře místní komunity.

Zakázku na výrobu jeviště získala firma Máca z Újezda u Sokolnic na Moravě. Dodávka se však kvůli válečným podmínkám výrazně zpozdila. Materiál putoval dlouhé měsíce drahou i poštou a komplikace byly na denním pořádku. V obci se mezitím začaly šířit pomluvy o údajném zpronevěření peněz, což jen zvýšilo tlak na všechny, kdo se na projektu podíleli.

Stavební práce nakonec převzal a úspěšně zajistil Rudolf Ježek, který dokázal přes obtížné okolnosti stavbu dotáhnout do konce. K 31. prosinci 1941 byly hlavní práce dokončeny a místní ochotníci tak získali nové, důstojné zázemí pro svou činnost.

Místa, kde se sehrála představení

Hrálo se v hostincích, ale i venku. Představení v přírodě jsou zachycena v Součkově zahradě (čp. 6) a v Nejmanově zahradě (čp. 42).

Dalším místem, kde se odehrála řada představení, byl hostinec na dolním konci obce U Fabiánů (dnešní restaurace Na křižovatce). Původní obchod nechal v roce 1880 postavit Josef Dítě a sál s jevištěm vznikl pravděpodobně krátce poté. Již v roce 1911 je zakreslen v dochovaných plánech. Označení „Fabiánův hostinec“ se ujalo proto, že na počátku 20. století jej vlastnil Josef Fabián, který zároveň rozšířil zázemí dnešního obchodu i restaurace. V roce 1931 je zde doloženo uvedení hry Dobráček Švec.

Hrálo se také v hostinci U Hojných ve středu obce (v budově dnešního Kulturního domu). Přídomek „Hojný“ nese podle svého majitele Jana Hojného, který v prosinci 1910 nechal přistavět nový sál s jevištěm. Součástí hostince byl i výčep, kuchyně a šatna pro herce umístěná přímo za jevištěm.

V roce 1913 budovu převzal Sokol a o objekt se dále staral. V roce 1922 zajistil obnovu jeviště, která tehdy vyšla na 3 414 korun.

Dalším významným místem byl také Karlův hostinec na horním konci obce, dříve přezdívaný U Zeleného stromu. Právě zde bylo v roce 1941 zbudováno již zmíněné jeviště vybavené moderní divadelní technikou.

Nové jeviště se brzy stalo dějištěm divadelní soutěže venkovských souborů Jiráskova okruhu Ústřední matice divadelního ochotnictva českého v Náchodě. Soutěž proběhla ve dnech 2. prosince 1941 a 16. ledna 1942 a během obou setkání bylo odehráno celkem osm her. Jasenští ochotníci zde uvedli inscenaci Hvězdy nad hradem od Karla Krpaty.

Bězděkovo loutkové divadlo

Součástí místní ochotnické scény bylo také loutkové divadlo určené dětem. Jeho zakladatelem byl řídící učitel místní školy Jaroslav Bezděk (1915–1945), který jej zřídil během svého působení v letech 1943 až 1945. První představení pro děti odehrál 26. března 1945 pod názvem Honza u krále. Samotné divadlo po něm bylo pojmenováno až později, posmrtně.

Bezděkova práce však netrvala dlouho. Na konci druhé světové války podlehl břišnímu tyfu, který se v obci rozšířil v květnových dnech roku 1945. Ještě téhož roku bylo loutkové divadlo přestěhováno na sokolské hřiště do tzv. červené boudy a v roce 1954 bylo trvale začleněno pod Sokol.

Závěr

Ochotnické divadlo v obci stálo po desetiletí na pevných základech místních spolků, především SDH, Sokola a Orla. Jejich členové se pravidelně scházeli k nácvikům během podzimních a zimních večerů, aby hráli, a to nejen v hostincích, ale i na zahradách místních Jaseňáků. Repertoár tvořila převážně česká dramatická klasika, která byla pro ochotníky přirozenou volbou a zároveň prostředkem k posilování kulturní identity.

V meziválečném období a za protektorátu vzniklo přes 56 divadelních inscenací, včetně oblíbených operet. Soubor se pravidelně účastnil soutěží, často s úspěchem, a mnohá představení byla reprízována nejen doma, ale i v okolních obcích, v Českém Meziříčí, Jaroměři, Rohenicích či Šestajovicích.

Po válce však začal zájem o ochotnické divadlo postupně slábnout. Do života lidí vstoupila televize, přibylo profesionálních divadelních zájezdů a do obce začali přijíždět umělci z větších měst. Tyto nové formy zábavy a kultury nakonec přispěly k útlumu a pozdějšímu zániku místní ochotnické tradice, která však v paměti obce zůstává jako významná kapitola jejího společenského života.

Zdroje

Prameny:

– SOkA Trutnov, fond Okresní úřad Dvůr Králové nad Labem, (1841) 1850 – 1945 (1971). K archivnímu fondu Okresní úřad Dvůr Králové nad Labem existuje analogická archivní pomůcka z roku 1958 (inventář č. 14). Tento inventář slouží pro prvotní orientaci . Při bádání se musí využít staré registraturní pomůcky, tzv. elenchy. Zde si dohledáte signatury spisů o obci Jasenná. Policejní záležitosti zahrnují spolky.

– Obecní úřad v Jasenné, obecní kroniky z let 1931-1961 I i II, 1961-1967 I i II.

– Obecní úřad v Jasenné, Pamětní kniha ochotníků v Jasenné 1939-1943.

– Obecní úřad v Jasenné, obálky domů, konkrétně hostinců u Hojných, Karlů a Fabiánů.

– Kronika SDH Jasenné, p. Hejcman.

Literatura:

– Jiří Uhlíř, Jasenná okres Náchod: Vlastivěda obce: K 700 letům existence obce Jasenná u Jaroměře, Trutnov 1994, s. 130, 133, 180.

– Jan Konečný, 100 LET požární ochrany v Jasenné, Hradec Králové 1978.

– František Černý, Lucerna stále svítící. In: Kapitoly z českého divadla. Praha, Academia 2000, s. 211.

Fotografie:

– Soukromé sbírky fotografií pamětníků a rodáků z Jasenné.

– Obecní úřad v Jasenné, Album fotografií.

– Obecní úřad v Jasenné, obálky domů, konkrétně hostinců u Hojných, Karlů a Fabiánů.