Balcarův kopec (lidově též Petřín) je 295 m n. m. vysoký vrch nacházející se v okrese Náchod v Královéhradeckém kraji. Leží asi 1 km severoseverozápadně od obce Jasenná na jejím katastrálním území. Nabízí kombinaci přírodního půvabu, geomorfologického významu a lokální identity.
Přírodní poměry
Geomorfologicky spadá do Orlické tabule, konkrétně do podcelku Úpsko-metujská tabule a okrsku Bohuslavická tabule. Podle alternativního členění Balatky a Kalvody je součástí Novoměstské tabule a podokrsku Novopleská plošina.
Kopec je tvořen převážně štěrkem a jílovcem a náleží do povodí řek Metuje a Labe. Díky své izolaci (2,5 km od vrchu Na Čihadle) působí jako výrazný bod v krajině, přestože svou výškou patří mezi nižší české kopce.1
Historické události
V roce 1914 navštívil Jasennou otec dobrého vojáka Švejka na pozvání svého přítele Václava Hrnčíře, na jehož statku byl spisovatel ubytován. Jaroslav Hašek z Hrnčířova statku často vyrážel na toulky krajem. Je možné, že vystoupal i na jasenský Petřín, kterému se dnes neřekne jinak než Balcarák (295 m. n. m.).
V době jeho pobytu se právě na Balcarově kopci konala tradiční procesí na památku upálení mistra Jana Husa. Podobná procesí se na některých místech v zemi konala od roku 1416 téměř nepřetržitě do roku 1621.2
Díky své strategické poloze se stal kopec po roce 1866 součástí plánovaných obranných redut, které měly chránit pevnostní město Josefov. Kopec s kótou 249,98 m.n.m. vzdálenou cca 3,7 km od pevnosti Pless – Josefov chtěl vojenský úřad opevnit již od první poloviny 19. století, k realizaci předsunutého fortu ale z finančních důvodů nikdy nedošlo.
V letech 1740 až 1778 probíhaly v severovýchodních Čechách v rámci pruských válek nezčetné bitvy mezi znepřátelenými stranami. Na straně jedné stála Velká Británie spolu s Pruskem a Portugalskem. Na opačné straně stála Francie spolu s Rakouskem, Ruskem, Švédskem, Svatou říší římskou, Saskem a Španělskem. Po těchto bojích a po ztrátě kladského pomezí, byly na hranicích s Pruskem zbudována pevnost v Hradci Králové (1766-1787). Přetvořena byla též sousední osada Ples, na jejímž místě byla vybudována tzv. na zelené louce pevnost, která po smrti císaře Josefa II. dostala jméno Josefov (1780-1787). Pruská a rakouská vojska se okolím naší vsi valila jak za první (1740-1742), tak i za druhé pruské války (1744-1745).3 Na počátku druhé pruské války měla být mezi Jasennou a Plesem pod vrškem Balcarák postavena obranná reduta. K tomu však bohužel nedošlo. Takových hradeb mělo v okolí Jaroměřska vyrůst celkově 31.4
Balcarův kopec v úmění
Karel Schäfer zachytil střed obce s kostelem sv. Jiří a další stavení. Na obrázku je znázorněna cesta, jež vede od pevnosti Josefov směrem přes Balcarův kopec k hostinci Na křižovatce. Schäfer vystihl též stavení pana Františka Moníka, kde bývala Hlahova (později Moníkova) hospoda, a dále stavení jeho souseda Karla Rybína, který platil za koláře, jenž vyráběl výborná košťata a hrábě. K převzetí vyhotovené ilustrace došlo 12. června roku 1962 a Karel Schäfer ji vyhotovil zcela zdarma.5
Zajímavosti
Za zmínku také stojí fakt, že Jasenná byla i jedinou přístupovou stranou na pevnost, od které se měla zakládat první paralela a lze předpokládat, že by se Balcarův kopec mohl stát i hlavním stanem dobývající strany.6
Výstup na vrchol však lze absolovat i dnes. Není nijak náročný. I přes svou nízkou výšku se odtud nabízí nerušený výhled na Krkonoše, Orlické Hory a pevnostní města Hradec Králové a Josefov. Posuďte sami.
Zdroje
- Balcarův kopec, Wikipedie [Dostupné online zde] ↩︎
- Kristýna Luger, O procesí na památku upálení mistra Jana Husa v Jasenné ↩︎
- O stavbě redut na Jaroměřsku – Duška, Paměti c.k. pevnosti a královského svobodného města Josefova, se zřetelem k dějinám vlasti a vojenství, Jaroměř: Ratibor 1886, s. 9-10.
Tomáš Burda, Jaroslav Cavrnoch, David Doubrava, Günter Fiedler, Karel Kuča, Olga Mertlíková, Eva Semotanová, Jiří Slavík, Robert Šimůnek, Přemysl Štych, Eva Tichomirovová, Jana Vojtíšková, Klára Woitschová, Podrobný seznam map, plánů a vyobrazení svazku č. 31 – Jaroměř, in: Historický atlas měst České republiky – svazek č. 31 (2020), Mapový list č. 12. [Dostupné online zde.] ↩︎ - Kristýna Luger, Smírčí kříž u hostince ↩︎
- Jasenná, Karel Schäfer [Dostupné online zde] ↩︎
- Administrátor stránek Pless-Josefov ↩︎
Spolek nezávislých umělců Jasenná 
Napsat komentář