K dřevěné soše Panny Kateřiny, ukryté pod starými lipami na okraji parku „U Kříže“ vedle řezbářství Miroslava Kříže, se váže příběh, který se skutečně stal. Ráda bych prostřednictvím tohoto příspěvku přiblížila události, které se odehrály před 616 lety.
Pan Wenzel, farář v Jasenné, zvané též Rotsperg, poblíž Jaroměře.
Léta Páně 1409, dne 21. měsíce října, kolem poledne nebo přibližně v tuto dobu, v místnosti nad vězením, zasedal ctihodný pan Hersso, korektor duchovenstva města a diecéze pražské, jako soudce při soudu. Předložil výše zmíněnému panu faráři otázku, zda měl u sebe ženu Kateřinu, zda ji tělesně poznal a zda s ní zplodil děti. Ten odpověděl, aniž by byl donucen nebo přinucen, nýbrž dobrovolně na výzvu zmíněného pana korektora, který ho předvolal: že ji tělesně poznal a, jak věří, zplodil s ní dvě děti – chlapce a dívku. A že nyní je s třetím dítětem těhotná.
Na otázku, kolik let ji držel ve svém dvoře nebo domácnosti, odpověděl, že to bylo jedenáct let. Na otázku, zda mu bylo od pana archidiakona zakázáno ji držet, odpověděl, že tomu tak nebylo a že po celou dobu, kdy u něj Kateřina byla, nebyl nikdy navštíven. Na otázku, zda byla právoplatně provdána za někoho jiného, odpověděl, že tomu tak nebylo, nýbrž že ji přijal poté, co byl její manžel Matěj Rozner sťat.
A pan korektor, který mu udělil milost, jelikož to bylo poprvé, co byl předvolán, a také proto, že svou vinu ochotně přiznal, mu nařídil, aby ji již nikdy nepřijal zpět ani do svého obydlí, ani do svého dvora, ani mimo něj, nýbrž aby se zcela zřekl jakéhokoli styku či kontaktu s ní. To pod trestem pěti kop, které měly být neodvolatelně zaplaceny komoře pana arcibiskupa, a pod trestem vězení. Těmto trestům se dobrovolně a z vlastní vůle podrobil, za přítomnosti Jakuba a Ottepky, vězeňských dozorců, a mě, notáře Matěje.
Zdroj:
Celé znění latinského zápisu AČ 43, S. 202, č. 427.
Psala jsem o příběhu v příspěvku zde.
Spolek nezávislých umělců Jasenná 
Napsat komentář