Spolek nezávislých umělců Jasenná

Prvním hostincem z našeho cyklu „Příběhy jasenských hostinců“ je Kulturní dům (dnešní čp. 68), který patří bezesporu k nejstarším budovám v obci.

Jako „vejsadní“ pánská hospoda s masným krámem se připomíná v urbáři smiřického panství z roku 1588. K hospodě v roce 1713 náleželo také 6 strychů pole, louka ve Slatinách pod jeden vůz sena pro dva koně a kovárna s polem o dvou strychách. Jak bývalo zvykem, nedaleko hospody stávala i pánská kovárna (v místech dnešní nákupní jednoty).¹

V roce 1732 byl vydán císařský reskript, který hraběcím manželům Marii Terezii z Paaru a jejímu manželovi nařizoval splácet ročně 10.000 zlatých dluhu a zároveň je vyzýval k vzájemnému usmíření. O pět let později, v roce 1737, hraběnka Marie Terezie, rozená ze Šternberka, odprodala svůj majetek v podobě hostince Jiřímu Slezákovi z Jasenné, což mohl být důsledek jejich finančních problémů a zadlužení.²

O dva roky později ji směnil Jiří se svým bratrancem Jiřím Slezákem za jeho grunt. Ten jej pak následujího roku prodal Matěji Prokešovi. V roce 1752 se pak majitelem panské hospody stal Václav Hejcman, který ji odkoupil od své švagrové Veroniky, vdovy po Matějovi Prokešovi.³

Do konce první světové války pánský hostinec často sloužil jako místo setkávání pro schůze obecního výboru, jak dokládají záznamy z protokolů představenstva z 7. srpna 1910 a 21. ledna 1911. Ještě před vypuknutím války, 7. dubna 1913, získal hostinec místní Sokol.⁴ Majitelem hostince byl do té doby Jan Hojný. Jako hostinský setrval v provozu i po vypuknutí války. K tomuto prodeji, zdá se, napomohla rozsáhlá rekonstrukce hostince a s tou spojené zadlužení jejího majitele. Přesněji se jednalo o stavbu a přestavbu domu, o kterou si Hojný požádal v březnu 1910 a která byla již v prosinci téhož roku dokončena.⁵ Nově tak bylo postaveno jeviště a sál. Přestavěná byla kuchyně a šatna.⁶

Hostinec byl v té době přízemní budovou s půdním prostorem. Nechyběla zde kuchyně, která byla propojena s chodbou a světnicí. Samostatně stojící výčep poskytoval prostor pro podávání nápojů. Hostinec měl také jeviště se šatnou, které sloužilo pro kulturní akce a představení. K budově přiléhal chlév, který poskytoval zázemí pro hospodářská zvířata.⁷

V roce 1914 se místní hostinec, stejně jako jiné budovy v Jasenné (např. Stará škola), stal útočištěm pro polské uprchlíky.⁸ V té době byl v Jasenné zakázán výčep vína a pálených nápojů, protože obecní představenstvo usoudilo, že se to „pro přítomnou dobu nehodí“. Výjimka byla udělena panu Hojnému, který mohl podávat čaj, kávu, čokoládu a jiné teplé nápoje a občerstvení, za předpokladu, že přijme přechovávání cizinců, což v Jasenné chybělo.⁹

Během války se hostinec stal také místem setkání dobrovolných hasičů. Ti zde 15. února 1915, během jedné z pravidelných schůzí, vzpomínali na své přátele a členy, kteří padli ve válce.¹⁰

Po válce zažil hostinec další rozkvět. V roce 1922 byla dokončena obnova jeviště za náklad 3 414 korun.¹¹ Možná i díky tomu se kulturní dům stal 28. října 1928 místem oslav výročí samostatnosti Československé republiky.¹² Kromě toho zde hasiči pořádali spolkové plesy, z nichž jeden se uskutečnil 6. ledna 1934.¹³

Velká rána pro Sokol přišla po Mnichovské dohodě. Dne 18. července 1940 byl Sokol rozpuštěn a jeho majetek zabaven protektorátní vládou. S ním i hostinec, který byl jeden čas uzavřen. Po válce byla živnost obnovena, ale na pouhých pět let, kdy byl v roce 1950 hostinec zrušen spolu s dalšími živnostmi v obci .¹⁴ Dále fungoval už pouze hostinec Na křižovatce (čp. 58) a U Karlů (čp. 154).

Sál byl přesto využíván i nadále. Například 30. května 1952 se zde konala slavnostní schůze místní KSČ k výročí 30 let strany. V průčelí visel obraz prezidenta Gottwalda a po jeho pravé straně obraz Lenina. Nechyběla ani rudá vlajka, která doplňovala československou vlajku spolu s květinami. Po stranách sálu bylo možné spatřit hesla a revoluční vzpomínky.¹⁵ V následujících letech se zde konaly pohovory s branci a jejich zábava, vzpomínkový večer k 34. výročí „říjnové revoluce“ a beseda o otázkách socialismu. Všechny tyto události však měly slabou účast.¹⁶

Dne 1. dubna 1966 byl Kulturní dům bezplatně převeden do vlastnictví JZD.¹⁷ Bývalý hostinec byl předán Místním národním výborem Jasenná spolu s přiléhajícím domkem (čp. 268) a zahradou o rozloze 18,85 aru. Důvodem tohoto převodu byl značně sešlý stav budovy, na jehož opravu a údržbu neměl MNV finanční prostředky. JZD zakoupilo dům s plánem vytvořit zde společnou jídelnu a postupně objekt opravit, aby „přispěl k pěknému vzhledu obce“.

Ze vzpomínek několika pamětníků víme, že se zde konaly brigády, během kterých proběhla rozsáhlá rekonstrukce a nějaké přístavby. Pod Kulturním domem byl vyhlouben sklep, jenž po nějaký čas sloužil místním během zábav a diskoték coby vinotéka. Přistavěn byla i ta část domu, která dnes slouží jako hasičská klubovna.

Po revoluci se zde hostinec obnovil a krátký čas nesl název „Slávie“.¹⁸ Dnes je Kulturní dům ve vlastnictví obce. Slouží jako místo setkávání místních obyvatel a jejich spolků. Pořádají se zdě volby, představení, přednášky a místní Sokol jej využívá pro pořádání pingpongových tréninků a turnajů.

Majitelé a hostinští v Jasenné

1737: hraběnka Marie Terezie z Paaru, rozená ze Šternberka

1737-1739: Jiřík Slezák 

1739–1740: Jiřík Slezák, od bratrance Jiříka Slezáka výměnou za grunt

1740: Matěj Prokeš 

1752: Václav Hejcman od švagrové Veroniky, vdovy po Matěji Prokešovi

1909-1912: Jan Hojný, hostinským do roku 1927

1913: TJ Sokol

1966: MNV Jasenná

1967: JZD Jasenná

Zdroje

Archivní prameny a literatura:

1. Kronika na Obecním úřadě v Jasenné (dále jen KOÚJ), s. 7. ↩︎
2. Martin Kareš, Majitelé panství od dob Trčků z Lípy, dostupné online zde. ↩︎
3. Martin Kereč, Usedlosti v Jasenné v letech 1560 až 1781, dostupné online zde. ↩︎
4. KOÚJ, s. 80. ↩︎
5. Obálka na Obecním úřade v Jasenné (dále jen OOÚJ), čp. 68, 26. 1. 1911. ↩︎
6. OOÚJ, čp. 68, 30. 12. 1910. ↩︎
7. OOÚJ, čp. 68, 7. 6. 1912. ↩︎
8. SOkA Náchod, fond Obec Jasenná, inv. č. 1. Zápisy ze schůzí obec. zastupitelstva 1910-1927, kniha, z protokolu představenstva ze dne 23. září 1914. ↩︎
9. SOkA Náchod, fond Obec Jasenná, inv. č. 1. Zápisy ze schůzí obec. zastupitelstva 1910-1927, kniha, z protokolu představenstva ze dne 19. dubna 1916 ↩︎
10. KOÚJ, s. 87. ↩︎
11. KOÚJ, s. 212. ↩︎
12. KOÚJ, s. 143. ↩︎
13. KOÚJ, s. 171. ↩︎
14. KOÚJ, s. 312. ↩︎
15. KOÚJ, s. 16. ↩︎
16. KOÚJ, s. 27, 29, 35. ↩︎
17. OOÚJ, čp. 68., 14. dubna 1967. ↩︎
18. Jiří Uhlíř, Jasenná okres Náchod. Vlastivěda obce. K 700 letům existence obce Jasenná u Jaroměře, 1994, s. 53. ↩︎

Obrazová příloha:

Obr. č. 1: Kristýna Luger, 2025.

Obr. č. 2-3: Martin Kareš, Majitelé panství od dob Trčků z Lípy, dostupné online zde.

Obr. č. 4-5: Kristýna Luger, Jasenná ze starých map, dostupné online zde.

Obr. č. 6-7: OOÚJ, čp. 68.

Obr. č. 8-12: Album fotografií, Obecní úřad v Jasenné.

Obr. č. 13: Jiří Uhlíř, Jasenná okres Náchod, 1994.