Jasenský potok

Povodí Jasenského potoka, jež je vějířovitého rázu, sbírá vodu jednak z četných pramenišť a haltýřů a též povrchovou vodu. Jeden z nejvýznamnějších pramenů vyvěrá ve středu obce a jako jeden z četných přítoků se vlévá do Jasenského potoka. K tomuto prameništi se váže také jedna z verzí pověstí o vzniku a pojmenování obce a potoka Jasenná. Podle této pověsti pramen napájel lázně na dvoře jednoho z jasenských pánů v době, kdy byla ves rozdělena mezi tři držitele. Tento pán byl velkým obdivovatelem sv. Jiří a na své tvrzi nechal vedle pramene postavit kapli zasvěcenou tomuto světci. Podle lidové paměti se traduje, že vladyka získal přízvisko Jasenský díky množství jasanů, které obklopovaly prameniště tvořící rybníček na místě bývalého Fišerova statku (staré čp. 69).

Ilustrativní obrázek, pohled na Fišerův statek a za ním v zahradě pramen.

Potok je poprvé zaznamenán na I. vojenském mapování Čech z let 1764-1768 a 1780-1783. Na mapě protéká rybníky Kobosák, Velkým Jasenským rybníkem a Zámeckým rybníkem, který býval v místech pod kaplí sv. Huberta u Starého Plesu. Tzv. Velký Jasenský rybník byl vypuštěn pravděpodovně v 18. století. Na indikačních skicách z roku 1840 po něm zbyl pouze název a asi 75 proužků polí, tzv. familiantů. Na Horním konci vsi jsou náznaky dalších dvou menších rybníčků.

Podruhé se potok objevuje v roce 1840 na indikačních skicách. Zde je již rybníčků vyobrazeno 17. Rybníčky se nacházely na Horním konci u čp. 104, 147, 99, 102, 95 a 92. Trochu osamoceně stojí panský rybník Kobosák. Ve Středu obce se nacházelo sedm rybníčků, konkrétně u čp. 67, 49, 69, 5, 62, 60 a 21. Na dolním konci byly tři rybníčky u čp. 40, 35 a 29.

Dřívější rybníčky, kterých bylo v obci nespočet, sloužily coby zásobiště vody pro přilehlé usedlosti v případě požáru. Nejvíce jich bylo zrušeno během regulace potoka, která začala 2. května 1947 a skončila 2. října 1952. Záloha na projekt regulace potoka byla zaplacena před 12. prosincem 1939. Vedení projektu, který započal dva roky po válce, měl na starosti mistr Václav Chalupa a plánovaný rozpočet projektu činil 7 milionů Kčs. Každý občan měl povinnost odpracovat 50 hodin ročně za 12 Kčs za hodinu práce, přičemž rolníci poskytovali koňské potahy. Hospodářská farní stavení sloužily tehdy k výrobě a ke skladování betonových rour. Někdy v té době byla zřejmě odstraněna brána a zeď přiléhající k faře.

Farní dvůr. Pohled na bránu a zeď. Po roce 1945. Foto: z rodinného archivu čtenářky Zděnky.

O zrušení jednoho z mnoha rybníků se dochoval záznam v jasenské kronice ze 7. dubna 1952. Zavazen byl toho dne rybníček u Valšových čp. 207 a čp. 208 (budova Staré pošty). Jak uvádí jasenský kronikář: obec se zbavila hnusného rybníka, kde byla hotová líheň pro komáři. Místo bylo oploceno a pronajímáno pak místním. S výsatbou ovocných stromů se muselo počkat. V roce 1980 se v Jasenné nacházelo 12 rybníčků, kterými potok protékal. Z Hořejšího konce směrem k Dolnímu konci se nacházely tyto umělé vodní nádrže: rybníček U Samků (čp. 104), U Jonešů (čp. 216), U Holečků (dříve U Němečků, čp. 91), Lakomec, Kobosák, Fišerův rybníček (dříve čp. 69), Na křižovatce (u hostince, čp. 58), U Fňouků (čp. 19), U zahradnictví, “Balaton”, Za Piskorovými (čp. 38), U Vlášků (čp. 80, též U Dubnových).

Další generální oprava potoka proběhla od 4. února do 31. července 1957. Vodohospodářská správa Hradec Králové odstranila nánosy a rákos, zřídila propusti, železobetonové desky, odpady a šachtice. Meliorace a regulace Jasenského potoka měla dočasně zlepšit vodohospodářské a půdní poměry v obci. Současně byly postupně zřizovány vodní protipožární nádrže. Podle vzpomínek pamětníků se výrazně snížil počet záplav, které byly do té doby každoročním běžným jevem.

Přibližná poloha hlavního pramene a jeho meliorace (označené v mapě zde).

V současnosti potok Jasenná pramení v jižní části obce Jasenná, na hranici okresů Náchod a Rychnov nad Kněžnou, v oblasti Na Bukačově mezi Lhotským kopcem (296 m) a Bílým kopcem (298 m). Potok teče severním směrem přes Bohuslavickou tabuli, protéká celou obcí Jasenná a několika rybníky: U Holečkových, Lakomec a Balaton. V některých místech je zatrubený a v některých úsecích protéká v otevřeném vydlážděném korytu. V polích se pak dělí na velký a malý náhon.

Malý náhon, do kterého přitéká voda ze Středu obce z pramenného Fišerova rybníčku pomocí rour, začíná za Restaurací Na Křižovatce (čp. 58), teče za zahradami a vtéká do velkého náhonu. Velký náhon vytéká z rybníku Kobosák a teče polemi podél topolů a vtéká pod Borkem do Balatonu. Odkud otevřeným korytem jako Jasenský potok pokračuje na Starý Ples. V Metujské nivě se stáčí na západ, ve Starém Plesu pak na sever podél rybníku Starý ples. Sifonem podtéká Staropleský náhon, znovu se stáčí na sever a překonává tok Staré Metuje, která je přírodní památkou. Poté tvoří přirozenou 360metrovou hranici mezi Jaroměří a Rychnovkem a na říčním kilometru 2,96 se vlévá zleva do Metuje. Povodí má rozlohu 16,27 km² a jeho nejvyšším bodem je kopec Na Čihadle (308 m).

K celkové opravě zděných koryt došlo na úseku od zastávky Na točně až k rybníku Kobosák mezi lety 2018-2019. Oprava opevnění představovala rozebrání stávajícího poškozeného opevnění a nahrazení dlažby z lomového kamene do štěrkopískového lože s vyspárováním. Zavadatelem projektu bylo Povodí Labe, státní podnik.