Svatoňova kovárna, čp. 89

Poprvé se o Svatoňově kovárně lze dočíst v matričním záznamu z roku 1901. Josef Svatoň, zmiňovaný v zápise jako „kovář v Jasené čís. 89“, se narodil 11. ledna 1873 (pokřtěn byl 12. ledna) v nedalekém Českém Meziříčí do nemanželského lože Anny, dceři nekatolických rodičů Josefa Touče, domkáře v Českém Meziříčí čp. 86, a jeho manželky Kateřiny, rozené Rejchrtové z Královy Lhoty. K synovi se později, 6. února 1876, přihlásil Josef Svatoň st. (syn Jana Svatoně, chalupníka čp. 40 z Jasenné, a Františky, rozené Svobodové z Rasošek čp. 10). Podobně jako jeho otec se i syn Josef ml. stal později kovářem. Své řemeslo provozoval v Jasenné, kde také 31. ledna 1899 pojal za manželku Annu Hlávkovou, dceru chalupníka Matěje Hlávka z Jasenné čp. 109 a Marie, dcery Jiřího Chalupy z Jasenné čp. 116. Do manželství Josefa ml. Svatoně s Annou se narodila 5. ledna 1901 dcera Františka (zemřela 3. června roku 1954 v Hradci Králové).

V roce 1921 dle Sčítacího operátu bydlela v domě čp. 89 rodina Josefa Svatoně (o domě jsme psali zde). Samostatný rolník Josef Svatoň, jenž se narodil 28. dubna 1852 v Jaroměři, byl ženat s Annou (*26. 9. 1852 v Českém Meziříčí). V domě s nimi bydlel jejich schovanec Jan Svatoň, který se narodil 4. července 1911 v Jasenné. Byl to s největší pravděpodobností syn Josefa ml. Svatoně (*11. ledna 1873). V roce 1935 byl dům prázdný a domovní právo zde nikomu nenáleželo. Před rokem 1939 se do tohoto domu přestěhovala rodina Matykova.

Z jasenské kroniky (1962-1967 I, s. 16):

„Zanikla stará kovárna v čp. 155. V kovárně, kde od roků 1850 bušíval perlík starého dědy Němečka a potom jeho nástupců, kde posledním kovářem byl Karel Němeček. Ustanovením JZD v Jasenné zanikly kovárny Josefa Volfa čp. 140, kovárna Josefa Matyka, kde dříve byla Svatoňova kovárna čp. 89. Němečkova kovárna odolávala nejdéle…“

Podruhé se Svatoňova kovárna v jasenské kronice zmiňuje jako živnost v roce 1927 spolu s dalšími dvěma kovárnami, jmenovitě Josefa Němečka a Josefa Volfa. V roce 1950 je již jako majitel kovárny uvádí Josef Matyk (*22. 8. 1903 v Javornici – †1977), jenž se stal místním kovářem někdy před rokem 1939. Kovárna fungovala za Josefa Matyka i v době druhé světové války, ze které se do dnešní doby dochoval otisk razítka s nápisem v česko-německém jazyce (viz obrázek níže):

Josef Matyk
Hufschmiederei podkovářství
Erzeugung wirtschaftlicher Geräte
výroba hospodářského nářadí
Eschen – Jasenná

Ze vzpomínek vnuka Josafa Matyka Josefa Čeňka: „V kovárně byly tři výhně a dvě kovadliny. Pracovalo na nich průběžně 5-6 učňů. Vyráběly se podkovy, ruchadla, řebřiňáky. Vše potřebné pro práci stadkářů a rolníků na poli. Kovárna byla v pohybu, buchar a vrtačky byly poháněny řemeny.“

Kovárna zanikla v roce 1962 z rozhodnutí JZD v Jasenné. Tehdy bylo z rozhodnutí vedení JZD zabaveno veškeré její vybavení, které se dostalo do jeho vlastnictví. Po revoluci byly rodině Josefa Matyka navráceny pouze zničené a opotřebované stroje.

Zdroje

Z matrik (SOA Hradec Králové, Sbírka matrik Východočeského kraje, matriky obce Jasenná a městečka České Meziřiří, dostupné online zde):