Spolek nezávislých umělců Jasenná

Tam, kde se u hostince (dnes Restaurace na křižovatce) stáčí hlavní cesta k Josefovu, mezi domy čp. 249 a 250, stojí smírčí (cyrilometodějský) kříž po ramena zapadlý v zemi. Kříž stával pravděpodobně ještě před rokem 1945 více do silnice, kdy byl přesunut snad kvůli její úpravě. V místní kronice z let 1280-1931 se o kříži píše takto: „Letopočet jest již z něho setřen, neboť každý, kdo na pole kolem něho kráčel, svoje nádoby na něm brousil.“

V letech 1740 až 1778 probíhaly v severovýchodních Čechách v rámci pruských válek nezčetné bitvy mezi znepřátelenými stranami. Na straně jedné stála Velká Británie spolu s Pruskem a Portugalskem. Na opačné straně stála Francie spolu s Rakouskem, Ruskem, Švédskem, Svatou říší římskou, Saskem a Španělskem. Po těchto bojích a po ztrátě kladského pomezí, byly na hranicích s Pruskem zbudována pevnost v Hradci Králové (1766-1787). Přetvořena byla též sousední osada Ples, na jejímž místě byla vybudována tzv. na zelené louce pevnost, která po smrti císaře Josefa II. dostala jméno Josefov (1780-1787). Pruská a rakouská vojska se okolím naší vsi valila jak za první (1740-1742), tak i za druhé pruské války (1744-1745). Na počátku druhé pruské války měla být mezi Jasennou a Plesem pod vrškem Balcarák postavena obranná reduta. K tomu však bohužel nedošlo. Takových hradeb mělo v okolí Jaroměřska vyrůst celkově 31. Nejblíže se se pruská vojska přiblížila k Jasenné 9. července 1778 v lese Čápovka, kde se utkala pruská pěchota s rakouskými Chorvaty Wurmserova sboru.

V rámci sedmileté války (1756-1763), tzv. bramborové, se mohla odehrát i událost popisována v jasenské pověsti. Ta líčí příběh o ostatcích vyššího pruského důstojníka ze sedmileté války, který zde měl padnout v době, kdy se roku 1758 svedla bitva v místě mezi Čánkou u Opočna směrem k nedalekým Rohenicům. Při přenesení jasenského smírčího kříže měly být v zemi nalezeny jeho kosterní ostatky. Husaři generála Laudona byli skutečně 6. července roku 1758 napadeni patnácti jezdeckými pruskými jednotkami (jedna tzv. švadrona čítala asi 100 jezdců) u Mokrého. Také na opačné straně města Opočna směrem od Českého Meziříčí, Pohoří a Dobrušky (dnešní Čánky) se objevila první část sboru pruského generála Fouquéa. V průběhu bitvy Prusové dostihli část chorvatské pěchoty, která se stahovala krytá hustým porostem křovin a lesů směrem k Rychnovu nad Kněžnou. Uvádí se, že 30 mužů bylo zabito a jeden setník spolu s 96 muži upadl do pruského zajetí.

Akademický sochař Vladimír Preclík vzpomíná na smírčí kříž v roce 1990 ve své publikaci Smírčí kameny takto: „Najednou tu byl konec války. (…) V Jasenné se rozhodli vykopat záterasy, aby ústup hitlerovcům aspoň zkomplikovali. (…) Podkopali i nízký kamenný kříž… Byla pod ním lidská kostra.“ V jasenské kronice z let 1931 až 1951 se na událost popisuje odlišně: „V naši obci Jasenné byli takovéto barikády byli 3 a to u úvozu naproti p. Pavlovi a na proti Panu Kašparovi strojnikovi. Tyto barikády zustaly stát až do našeho osvobození.“ Podle všeho místní tehdy buď Preclíkovi vše špatně převyprávěli nebo si příběh sám vymyslel, že kříž „…byl původně umístěn před hospodou, kde došlo k šarvátce karbaníků, z nichž jeden zahynul. Po válce měl pan Kašpar přemístil kámen na druhou stranu ulice pod okna svého domu.“

Podle jiné verze pověsti z vyprávění pamětníka pana M. Weise z roku 1984 se mělo jednat o označení hromadného hrobu z dob husitských bouří. Třetí velmi lidovou verzí je, že zde byl umístěn metodějský kříž, protože nedaleko teče řeka Metuje, která dostala svůj název podle věrozvěsta Metoděje.

Zdroje

Prameny:

K zápisu z obecní kroniky – Obecní úřad Jasenná, Kronika obce Jasenná z let 1280-1931, s. 37-38.

K zápisu z obecní kroniky – Obecní úřad Jasenná, Kronika obce Jasenná z let 1931-1951, s. 233.

Literatura:

O stavbě redut na Jaroměřsku – Duška, Paměti c.k. pevnosti a královského svobodného města Josefova, se zřetelem k dějinám vlasti a vojenství, Jaroměř: Ratibor 1886, s. 9-10.

Tomáš Burda, Jaroslav Cavrnoch, David Doubrava, Günter Fiedler, Karel Kuča, Olga Mertlíková, Eva Semotanová, Jiří Slavík, Robert Šimůnek, Přemysl Štych, Eva Tichomirovová, Jana Vojtíšková, Klára Woitschová, Podrobný seznam map, plánů a vyobrazení svazku č. 31 – Jaroměř, in: Historický atlas měst České republiky – svazek č. 31 (2020), Mapový list č. 12. [Dostupné online zde.]

K bitvě na Čápovce v roce 1778 – Tentýž, Tamtéž, s. 33-34.

Josef Matějka, Zapadlé kříže v podání lidovém. (Z Jaroměřska a Hradecka), in: Archiv (Černilov) 1, 1904, 20. 5., č. 2, s. 25.

Jiří Vaněk, Monolitické kříže. Jasenná, in: Náchodsko od minulosti k dnešku. Vlastivědný sborník muzeí náchodského okresu. Svazek 3. Náchod 1989, s. 119 a 128 (obr.).

Vladimír Preclík, Smírčí Kříže, Praha 1990, s. 309.

K umístění kříže – Jiří Uhlíř, Jasenná okres Náchod: Vlastivěda obce: K 700 letům existence obce Jasenná u Jaroměře, Trutnov 1994, s. 54.

O bitvě v roce 1758 – Jindřich Buchal, Přepychy – Co o sobě napsaly v roce 1939, in: Novoměstský kurýr 4, 2017, s. 5.

Internet:

K rozměrům kříže, které činí 49 x 69 x 26 cm – Smírčí kříž v Jasenné, in: Společnost pro výzkum kamenných křížů při Městském muzeu v Aši, dostupné online zde.

Smírčí kříž v Jasenné, in: Lovec pokladů, dostupné online zde.

Smírčí kříž v Jasenné, in: Smírčí kříže, dostupné online zde.