Spolek nezávislých umělců Jasenná

Dne 23. února 1408 se v přítomnosti ubrmanů Jana Kbela, vikáře většího mansionářství chóru P. Marie v pražské katedrále/ pražském kostele, Václava [z Lochenic], precentora tamtéž a Rynolda, vikáře kostela sv. Jiří města Prahy uskutečnil soud ve sporu o vymezení práv a povinností mezi farářem a obyvateli “města” Jasenná. Spor vznikl mezi Heřmanem, plebánem kostela v Jasenné neboli Rosperg na straně jedné a Václavem, rychtářem řečeného města (opidi) Jasenná, a kovářem Janem na straně druhé. Zmiňované strany se dostaly do sporu o desátky z podýmného (decimarum fumalium) a další práva řečeného kostela v Jasenné, jako je ustanovení kostelního hospodáře. Arbitři sporu rozhodli následovně:

Za prvé soudci nabádají, aby byly urovnány mezi znepřátelenými stranami všechny nelibosti a kontroverze a aby byly navráceny všechny odcizené věci z kostela, tak jak jsou uvedeny v soupisu faráře. (Za druhé) výše zmíněný Václav, zástupce práva, (prefatus judex jurati) a celé společenstvo řečeného města, nynější ale i ti, kteří přijdou po nich, plebánovi a kostelu v Jasenné a jeho nástupcům platili ročně desátek ze sypaného zrní vrchovaté míry, totiž žita a ovsa, z podýmnoho, dále třetinu ze závětí zemřelých, též desátek ze sýrů, vajec, koled, darů, a mají dodržovat i jiná kostelní práva podle zvyku a způsobu, které jsou platné v hradeckém děkanátu při odvádění předepsaných dávek  (decimas fusi grani mensure cumulate videlicet siliginis et avene fumales terciam partem testamentorum caseos ova colendam offertorium et alia jura ecclesiastica). (Za třetí) plebán a jeho nástupci s řečeným rychtářem a konšely mají hlas při výběru kostelního hospodáře (habeant vocem…cum qua tabula vitricus eiusdem ecclesie…). Zmiňovaný hospodář má na starosti tabulae ecclesiae, neboli finanční hotovost pocházející z církevní sbírky. (Za čtvrté) mají být opět konány pohřby a bohoslužby, které byly zakázány (tempore interdicti), tak jak bylo do té doby obvyklé. (Za páté) každý, kdo v obci drží tři lány (judex prescriptus et omnes ipsius successores, quorumdam trium agrorum possessores), má kostelu ročně zaplatit 26 grošů, plebánovi a jeho nástupcům má být z tohoto příjmu vyplácena třetina, tedy 8 grošů a 8 halířů. Také mají zaplatit arbitrům z Prahy za výlohy, jež jsou spojené s vyhotovením příslušných listin a s dalšími výdaji za vedení soudu, které činí 1 kopu grošů. Lhůta k úhradě jim byla stanovena na jeden měsíc od konání soudu. Pokuta byla v případě nedodržení ustanovení stanovena na 50 kop grošů.  Svědci rozsudku byli veřejní notáři Petr z Mokrska, Prokop z Prahy a Mikuláš z Třeboně.

Zápis dochovaný v soudních aktech konsistoře Pražské přináší detailní zprávy o dění v Jasenné před dobou husitskou. Podobných obsáhlých líčení o Jasenné ze sledovaného období je jako šafránu. Podrobná interpretace textu odkrývá skryté informace, které nejsou v zápise řečené přímo, ale pouze naznačené. Například vsuvka „…occasione violentarum manuum inieccionis…“ spojená s obyvateli Jasenné naznačuje spolu s „…quodque plebanus prescriptus res…“, že iniciátorem vedení tohoto soudního líčení byl samotný plebán Heřman. Nepřátelské počínání obyvatel je expresivně zabarveno a vyjádřeno slovy violentarum manuum čili svatokrádež. Plebán Heřman soudu dodal též soupis odcizených věcí z kostela. Nabízí se zde otázka, zda se Heřmanův seznam dochoval do současnosti a zda se spolu se soudními akty dostal do sbírky Archivu Pražského hradu.

O označení „dicti opidi in Gyesseni“, tedy Jasenné za město, s největší pravděpodobností uvažovat nelze. Městem se rozumí opevněné místo. To asi nebude tento případ. Opidem lze však označit i středisko bez ochranných zdí, ať už tržní, obchodní či řemeslnické. Jasenná se dle názoru Jiřího Uhlíře měla nacházet na Polské (Kladské) cestě, která představovala spojnici mezi Prahou, Jaroměří, Náchodem dále do Kladského knížectví a odtud do slezského prostoru (nelze napsat do Slezska, neboť Slezsko v té době nebylo jednotnou zemí). Pravděpodobnější se zdá tvrzení, že Jasenná mohla být strategickým bodem cesty z Hradce Králové, která jistě vedla přes Královu Lhotu k Náchodu.

Plné znění zápisu:

Pro ecclesia in Jasseny. Coram nobis Johanne Kbel vicario x. Wenceslaus precentor chori b. Marie virg. in ecclesia Prag. et Rynoldus vicarius ecclesie s. Georgii in castro Prag., arbitri arbitratores et amicabiles compositores in causa et causis, que inter d. Hermannum plebanum ecclesie in Gyesseni alias in Rosperg ex una et Wenceslaum judicem ac totam communitatem dicti opidi in Gyesseni occasione violentarum manuum inieccionis decimarum fumalium et aliorum jurium ecclesie predicte in Jassani parte vertuntur ex altera, per prefatos Hermannum plebanum et Wenceslaum judicem ac Hanussium fabrum ibidem de Jassani ipsorum et tocius communitatis nomine in rem ipsorum caventes propriam hincinde assumpti nominati et electi, in dictarum parcium presencia p. constituti virtute compromissi in eos facti diligenti deliberacione ac inquisicione prehabita inter partes prescriptas pronuncciaverunt laudaverunt diffiniverunt et arbitrati sunt in hunc modum. Primo quod omnes displicencie et controversie inter eos premissorum occasione quomodolibet exorte hincinde transeant sintque ipsorum veri et sinceri amici x., quodque plebanus prescriptus res, si quas ab ecclesia recepit et alienavit, restituat ecclesie antedicte. Item quod prefatus judex jurati et tota communitas dicti opidi, qui nunc sunt vel fuerint pro tempore, annis singulis perpetue affuturis plebano et ecclesie in Jasseni et ipsius successoribus solvant decimas fusi grani mensure cumulate videlicet siliginis et avene fumales terciam partem testamentorum caseos ova colendam offertorium et alia jura ecclesiastica, quecunque iuxta consuetudinem et modum, qui in decanatu Gradicensi in solucione prescripcione [sic] jurium tenetur et observatur. Item quod prescriptus plebanus et ipsius successores habeant vocem cum dictis judice juratis et communitate in eligendo vitrico ecclesie antedicte, quodque terciam partem peticionis, que fit cum tabula ecclesie, prescriptus plebanus et ipsius successores percipiant, cum qua tabula vitricus eiusdem ecclesie post offertorium infra missam et non prius debet stare in ecclesia antedicta pro peticione antedicta. Item quod funera, que tempore interdicti in dicta ecclesia Jassani observati ibidem sunt tumulati [sic], amici dictorum tumulatorum iuxta posse et facultatem ipsorum faciant servicia et exequias in ecclesia antedicta fieri consuetas.         Item quod judex prescriptus et omnes ipsius successores, quorumdam trium agrorum possessores, de quibus pro ecclesia XXVI gr. censuantur, plebano ecclesie antedicte et ipsius successoribus tercia pars videlicet VIII gr. cum VIII hal. annis singulis assignetur [sic]. Item quod prefatus judex jurati et communitas dicti opidi pro literis impensis et expensis occasione premissorum factis infra unum mensem a die hodierno computandum unam sexag. gr. cum media den. Prag. dent et persolvant cum effectu plebano prescripto. Quam quidem pronuncciacionem sub penis L sexag. gr. parti medietatem et pro fabrica ecclesie Prag. per partem non tenentem irremissibiliter solvendarum et pena excom. per nos nostrosque successores vicarios in spirit. generales ferenda… d. Hermannus plebanus suo et ecclesie sue, prescripti Wenceslaus vero judex et Hanussius faber, in rem propriam caventes, similiter suo et communitatis dicti opidi in Jassani nominibus emologantes ipsam per se et ipsorum successores hincinde tenere et inviolabiliter observare promiserunt, petentes huiusmodi pronuncciacionem per nos Johannem vicarium supradictum admitti ipsamque approbari et ratificari. Nos ipsam sic ut premittitur approbamus et… ratificamus x. Acta sunt hec a. D. MCCCCVIII. die XXIIL m. Februarii, presentibus Petro de Mokrsko, Procopio de Praga et Nicolao de Trzebon, notariis publicis.

Zdroje

Prameny tiskem:

Soudní akta konsistoře pražské (Acta judiciaria consistorii Pragensis). Z rukopisů archivu kapitolního v Praze, IV (1407-1408), ed. Ferdinand Tadra, s. 48-49.

Literatura:

Ke svatokrádežím obecně — Richard Henry Helmholz, Crime, Compurgation and the Courts of the Medieval Church, Cambridge 2019, s. 84.

Jiří Uhlíř, Jasenná okres Náchod: Vlastivěda obce : K 700 letům existence obce Jasenná u Jaroměře, Trutnov 1994, s. 66-67.

K postave precentora Václava z Lochenic — Jan Ryba, Mansionáři v pražském kostele, in: Pražský sborník historický 30, Praha 1998, s. 60.

Internetové zdroje:

Město, in: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.25, citován stav ze dne 24. 6. 2024).

Obrázky:

Ilustrační obrázek, in: Facebook, profil Milujeme Prahu, přístupné online: https://www.facebook.com/milujemeprahu/posts/z-archivu-pra%C5%BEsk%C3%A9ho-hradu/8474119059297275/