Spolek nezávislých umělců Jasenná

Beneficium s patrociniem sv. Jiří v Jasenné se nachází hradeckém děkanátu na hranici s děkanátem dobružšským. Bylo tomu tak i v době předhusitské. Zdejší patronátní právo náleželo českému králi. Mezi další jeho majetky patřily už jen vsi Albrechtice nad Orlicí a Černilov. Jasenná byla před rokem 1343 v držení Hynka z Náchoda. Někdy v té době ji král Karel IV. daroval za 120 kop úroku mansionářům kostela pražského. Zpráva o tomto věnování je inserována v konfirmaci pražského biskupa Arnošta z Pardubic z 5. ledna 1344, v niž biskup potvrzuje zřízení kostela s 24 masionáři, jež učinil Karel IV. 5. října předešlého roku. Patronátní právo však nepřešlo z krále na konvent, nýbrž bylo ponecháno v králově pravomoci (plné znění zde Regesta Bohemiae et Moraviae (=RBM) IV, ed. Josef Emler, Praha 1802, s. 533 a náhled listiny zde). K situaci, že by zboží bylo prodáno a původnímu majiteli zůstalo podací právo, docházelo v hradeckém děkanátu pouze vyjímečně. Mezi faráři, které nadále ustanovoval král, byli též členové mansionářského sboru.

Archivní prameny pro církevní beneficium v Jasenné se dochovaly především pro období po roce 1350. Pro hradecký děkanát se dochovaly rejstříky papežských desátků z let 1352, 1369, 1384, 1385, 1399, 1403 a 1405. Rejstříky papežských desátků byly editovány Václavem Tomkem v roce 1873. Výše papežského desátku představovala asi 1/20 až 1/30 skutečného výnosu církevního obročí. Výše pololetního papežského desátku v Jasenné činila 9 grošů a zůstávala v průběhu sledovaných let stabilní. V rámci hradeckého děkanátu patřila Jasenná mezi chudší beneficia, kdy nejvíce bylo z jiných beneficií ročně odváděno 14 kop grošů a nejméně pak 2 groše.

Mezi další hlavní pramen patří konfirmační knihy (Libri Confirmationum = LC), které byly editovány Josefem Emlerem mezi lety 1865 až 1889. Konfirmační knihy představují důležité informace o obsazování uprázdněného cirkevního beneficia. Lze se z nich dozvědět, kdy k uprázdnění beneficia došlo, z jakého důvodu a kdo byl v té době jeho patronem, tj. komu náleželo právo jmenovat nového faráře. Církevní obročí v Jasenné bylo uvolněno buď z důvodu smrti plebána (per mortem) a nebo bylo směněno za jiný úřad (permut. cum). V druhém případě se dozvídáme, odkud nový plebán do Jasenné přišel a naopak kam stavající farář odešel. Poprvé se Jasenná objevuje v LC začátkem roku 1363, kdy byl 1. února z důvodu smrti plebána Mikuláše prezentován k uvolněnému beneficiu kněz Vavřinec (Laurencius, quandam Merklini de Bidczovia, presb.). Jmenován byl precentorem Johlinem z nařízení Burcharda (či Purkarta) z Hardeggu, purkrabího magdeburského a hofmistra krále Karla IV., který prezentoval kněze v zastoupení panovníka. Přítomným této prezentaci byl exekutor plebán z Českého Meziřičí (LC II, s. 4.) Vavřinec zůstal farářem až do své smrti. Nová prezentace se uskutečnila 22. prosince roku 1371. Prezentován byl jáhen Martin, jenž byl do té doby členem menšího mansionářství v chóru P. Marie v pražské katedrále/v pražském kostele (LC II, s. 67). Zde je zmiňován v roce 1365, tehdy jako podjáhen, při prodeji domu v Kanovnické ulici za 10 kop (Tomek, Základy IV, s. 145). Pro delší období záznamy v LC chybí. Pravděpodobně však k zdejšímu beneficiu i nadále byli prezentováni již zmiňovaní mansionáři. V roce 1398 a 1399 se zmiňuje plebán Mikuláš, o němž se dochovaly zápisy svěcenců v archivu metropolitní kapituly v Praze (LO, s. 34 a 42). V době panování Václava IV., 30. března 1406, byl panovníkem za přítomnosti exekutora, plebána z Libřic, prezentován Heřman, též mansionář. K prezentaci došlo z důvodu směny, kdy Heřman nahradil plebána Klementa (LC VI, s. 177). Heřman se zmiňuje jako svěděk prezentace faráře ke kostelu v Černěvsi 17. února 1408 (AI VI, s. 185). Heřman působil v Jasenné do roku 1409, kdy jej v úřadě nahradil plebán Václav. Heřman odešel k Václavem uvolněnému beneficiu do nedalého Šonova. Prezentace Václava se uskutečnila 21. října (LC VI, s. 279-280).

Podobně jako v knihách svěcenců (Liber ordinationum cleri 1395-1416), které byly editovány Antoniusem Podlahou v roce 1922, se mohou nacházet též občasné zmínky v knihách erekčních (Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. et XV. I–VII), do kterých byl sepisován církevní majetek. Některé byly editovány již v minulosti autory Borovým (I-V. svazek v letech 1873-1879, 1883, 1889), Podlahou (VI svatek v roce 1927), Pelikánem a Pátkovou (VII naposledy v roce 2002). V Archivu metropolitní kapituly se dále nachází dosud nevydané svazky VIII-IX.

Zajímavé informace přináší též sedm svazků soudních akt generálních vykářů (Soudní akta konsistoře pražské), které byly editovány Ferdinandem Tadrou mezi lety 1893-1901 a Akta korektorů duchovenstva diecése pražské z let 1407-1410, jež byly editovány Antonínem Podlahou roku 1921.

V soudních aktech kolektora kléru se nachází zápis z 21. října 1409. Před ctihodného korektora kléru H[ersse] předstoupil plebán kostela v Jasenné Václav, který byl dotazován, zda je či byl v kontaktu s ženou Kateřinou, a zda s dotyčnou má děti. Václav odpověděl, že s ní má dvě děti, chlapce a dívku a že Kateřina je potřetí těhotná. Sdělil, že se před časem odcizili a nyní nejsou v kontaktu. Korektor se dotazoval, jak dlouho ta žena pobývala v jeho domě. Václav odpověděl, že 11 let. Byl také dotazován, zda mu arcijáhen tento vztah již dříve nezakázal, načež Václav odpověděl, že dosud nebyl visitován. Korektor byl shovívavý, protože se tak v jeho případě stalo poprvé a ke všemu se dobrovolně přiznal a Václavovi nařídil, aby tohoto poměru zanechal a nadále žil sám pod hrozbou pokuty ve výši 5 kop grošů a trestem vězení (celé znění latinského zápisu AČ 43, S. 202, č. 427).

Literatura:

K faráři Martinovi, členu sboru menšího mansionářství v chóru P. Marie v pražské katedrále/v pražském kostele — Jan Ryba, Mansionáři v pražském kostele, in: Pražský sborník historický 30, Praha 1998, s. 35, 76.

Lenka Mazancová, Děkanát Hradec Králové. Rozbor za základě konfirmačních knih se zaměřením na mobilitu kléru, [magisterská diplomová práce] Opava 2003.

Rekonstrukční mapa zachycující Čechy v 14. století, František Palacký, Josef Kalousek, 1894.

Prameny:

Praha, Archiv Pražského hradu, Archiv Metropolitní kapituly u sv. Víta 156-VII/8, sub dato 5. ledna 1344.